................Dílovky aktualně*

.....................Minulost se vrací: Pravda nebo klam35.-36.-37.-38.-39.-40.-41.
.....................Legendary swords1.
.....................Škola strasti1.-2.-3.-4.-5.
.....................Kriminálník20.-21.-22.-23.-24.-25.-26.-27.
.....................Skutečná láska1.-2.-3.-4.-5.-6.-7.-8.-9.-10.-11.-12.-13.-14.
.....................Neobvyklá láska1.-2.-3.-4.
...............Force of commanders20.-21.-22.-23.-24.-25.-26.-27.-28.-29.-30.
.................The Beauty and the Beast23.-24.-25.-26.-27.-28.

..........................Spřátelení

....................Povídky na přáníZde

Chceš tady zveřejnit vlastní povídkuZde


.......................Naruto RPG Hra


.......................Pokémon rpg

......................RPG naruto nová generace

......................Bleach rpg

Force of commanders 25. díl

21. března 2016 v 14:00 | Mayu Uchiha a Masumi-san |  Povídky z Naruta
Tak a je tu další díl

Mayu - Sasuke
Masumi - Naruto

"Dobře," přikývne Sakura. Je ráda, že si na ni Itachi vždycky najde čas. "Netvař se tak," odpoví mu Naruto.
"Ale jestli budeš chtit mužes tam byt se mnou..." Povi a rozjede se. "Proč
"Nechtěla bych tě nějak vyrušovat šeptne. "Na to už jsem ti odpověděl. " poví Naruto.
"Nevyrušuješ, ale nutit tě nebudu,." Aodpovi a jede. "Hmm..."
"Klidně půjdu pokud budeš chtít, zlato," usměje se na něj. "Sasu" zamumlá a popojde k němu. Sedne si na kraj postele a přitáhne si ho k sobě.

"Dobře kdyby mi to vadilo tak bych ti to řekl.." Popojede k tobě. Necha se pritahnout. "Co?" Opře se
"Dobře," usměje se. Na něj. "Přemýšlím jak ti zabránit, aby ses takhle tvářil..." šeptne a pohladí ho.
Taky se usměje. "Aha..klid.." A tuli se
"Kam ho pak dáme?" Zeptá se a podívá se na pejska. "To ty si tu ten co se vzteká..." ušklíbne se.
"Nevim asi k nam..." A jede vedle tebe. "Ani ne
Dobře," přikývne. "Ale jo...podívám se a vidím... tak se se mnou nehádej Sasu," šeptne.
Usměje se. "Ne.." A tuli
Sakura se po chvilce opět podívá před sebe. "Jo," pokrčí rameny Naruto a pohladí ho.
Po pul hodině dojedou. "Hmmm
O několik dní později se téměř celá armáda odebrala společně s Narutem, Itachim a Sasukem k údolí, kde měla proběhnout závěrečná bitva. Zástupy lidí je na jejich cestě ve městě vyprovázeli, Sakura celou dobu koukala za Itachim než se jí plně ztratil dohledu. Ten jen mírně ve předu a kousíček za ním jeli Sasuke spolu s Narutem bok po boku. Cesta jim trvala dobrý pár hodin s menšími přestávkami až se nakonec dostali k místu, kde si už předem domluvili, že zde rozbijí tábor. Všichni měli do večera co dělat. Po večeři se někteří vojáci odebrali do stanů, někteří ještě seděli u ohni a poslední dělali hlídky kolem celého tábora. Naruto, který odešel do svého stanu mezi prvními teď jen leží na provizorní posteli a pozoruje strop stanu. Na sobě má jen bavlněnou košili a kalhoty, více méně je už připraven ke spánku, ale ten stále ne a ne přijít. Pořád musí myslet na onoho černovlasého velitele královské gardy, který mu už delší dobu nedá spát. Po chvíli se zvedne do sedu a zadívá se k východu ze stanu. Všimne si dvou siluet, nejspíš strážci, který ho mají hlídat. Pomalu se zvedne a z pod polštáře si sebere svoji dýku. Nemá zapotřebí si brát i meč. Jen takhle vyrazí pomalým krokem ze stanu a dělá, že se jen tak prochází mezi ostatními vojáky. Jeho cíl je, ale jasný... Sasukeho stan. Všimne si, že i před jeho stanem jsou vojáci. Při cestě k jeho stanu zamyšleně sevře v ruce modrý krystal, který visí na šňůrce, kterou má kolem krku. Zastaví se až u vchodu do stanu a pokyne strážím, aby ho u Sasukeho ohlásili. Když jeden z nich zmizí v nitru stanu, tak jen mlčky čeká jestli ho Sasuke přijme nebo ne.
Sasuke pošle strážce pryč aby mohl přijít Naruto. A čekal
Jakmile se stráže vrátí, tak ho s mírnou úklonou pustí dovnitř. Naruto popojde blíž a odhrne jednu část, která zakrývala vchod a vejde dovnitř. Nejdřív se rozhlédne kolem a až potom se pohledem zastaví na Sasukem, "Doufám, že jsem tě od něčeho nevyrušil?" zeptá se ho na úvod. "Napadlo mě, že se za tebou zastavím..." dodá poté a na chvilku se zatváří zamyšleně a částečně i nejistě
"Ne nevyrušil neboj. Posaď se.."
Dobře, "kývne hlavou Naruto a posadí se kousek od něj, "Vlastně... přišel jsem abych ti něco dal, " dodá poté trochu zdráhavě a přitom z něj nespouští oči. Sám si tím ještě před chvílí nebyl jistý, ale teď už se rozhodnul.
"Co takového?"
"Vždycky jsem ho měl ve všech různých bitvách.... je to něco jako talisman..." odmlčí se, "možná ti to bude připadat hloupé, ale... byl bych rád kdyby sis ho zítra vzal, " šeptne načež si přes hlavu přetáhne šňůrku s krystalem.
"To nemůžu přece. To je tvoje?"
"Dávám ti to..." odpoví mu. Momentálně je pro něj o dost důležitější Sasukeho bezpečí než to jeho. "Nevím jestli to funguje, ale... když existují všechny tyhle věci... " odmlčí se, " Jen si to prosím vem, " řekne a opatrně mu to dá přes hlavu.
"Tak dobře...Tak ty si vem aspoň tohle..." Vytáhne s kapsy něco... "Je to jeden ze dvou šípu..je to něco jak tvoje dýka.." A podá mu to do ruky
"Jsi si jistý?" zeptá se Naruto, který si mezitím prohlíží šíp, který je v případě potřeby dostatečně silný na to, aby se to dalo použít jako dýka,
"Vem si ho... A není zas velký jestli chceš můžeš si ho dát taky na krk
Díky..." pousměje se a s přikývnutím si ho od něj vezme. Když se na něj tak podívá, tak neodolá nutkání ho obejmout. Přisune se k němu a pevně ho obejme.
"Nemusíš děkovat..."Taky tě obejme...
"Ale ano...musím..." šeptne a po chvilce ho pustí, "pro případ, že bychom na tohle neměli už zítra čas..." šeptne a políbí ho na rty
"Ale nepřeháněj...."
"Nepřeháním, " odpoví mu když se od něj odtáhne, " ale omlouvám se jestli ti to snad vadilo,"
"Ne nevadilo..." A pohladí tě po vlasech
"Dobře, " šeptne s mírným úsměvem a nechá se od něj hladit. "Jestli si chceš lehnout, tak klidně řekni... půjdu.."
"V pohodě klidně si lehni a tady..."
"Asi by to nebyl nejlepší nápad... nejenže by sem mohl někdo přijít, ale navíc mě sem viděli jít... " odmlčí se, "krom toho by mě někdo mohl hledat,"
"No jak myslíš
"Nemyslím, že by tu byla jiná možnost, " odpoví mu Naruto s pokrčením ramen.
"Jak chceš no
"Takže... máš v plánu jít už spát nebo se mám ještě zdržet?"
"Klidně tu buď.."
"Tak dobře, budu tu jestli chceš, " usměje se Naruto.
"Chci..."
"Fajn, " přikývne Naruto a pohladí ho po vlasech.
"Tak vidiš
"Jo, to je fakt, " pousměje se. "Co Itachi? Mluvil si s ním?" zeptá se poté.
"Neměl jsem kdy a ani on neměl kdy
"Aha... jen jsem se zeptal, " přikývne. "Co vím, tak se chce co nejrychleji vracet. až... až bude po všem."
"Vim no a ty se diviš? Sakura se ho nechtěla pustit
"No... viděl jsem, jak se loučili a taky, že se koukala z okna..." přikývne, "On taky nevypadal moc nadšeně..." přikývne.
"Asi se nam zamiloval. Kdysi ho to nerozhazelo"
"Pravděpodobně... to jde poznat i z toho, jak se chová..." odmlčí se, "na druhou stranu je, ale dobře, že není sám,"
"To jo
"Možná že nakonec neni taková, jak jsem si myslel," odmlčí se.
"Jaká? Povídej
"Už jsme se o tom předtím bavili...taková...no jednoduše mrcha,"
"Aha...A proč sis to myslel. No ja ji tak trochu seřval
"Za co prosím tě?" Zeptá se ho Naruto trochu překvapeně, "no to by pár věcí vysvětlovalo..."
"Seřval jsem ji aby si uvědomila jakou dostala možnost žit.. Aby si uvědomila co vše může mit. Že ne každy ma možnost aby žil na hradě a když jo je to služebnictvo.."
Kývne hlavou, "no jak říkám...hodně věcí to vysvětluje," pokrčí rameny, "ale na druhou stranu jsme od ní nemohli čekat zázraky.
"Jak myslíš
"No byl sem za ní...než jsme odjížděli asi den předtím..." pokrčí rameny, "chovala sse zvláštně
"Jak zvláštně
"No původně jsem jí řekl ať zajde za tebou...že ty víš, kdo všechno tu s ní zůstane... no ale ona vypadala... No nejspíš teď za tebou asi jen tak nepřijde tak jsem to s ní řešil já,"
"Co si řekl
"Řekl jsem jí, kdo tam s ní bude," odpoví mu.
"Aha..
"Takže tak no..." pokrčí rameny, "I když ale musím přiznat, že z tebe chudera byla furt mimo"
"Se mě? Jak mimo?"
"Nejspíš ji rozhodilo to, co si jí řekl," šeptne
"No co řekl jsem ji pravdu aby se nad sebou zamyslela. A že naivně v ni viděl Ayame
"Je tvoje věc co si jí řekl... jen mi přijde že jsme jí tak trochu oba křivdili"
"Ja ji nekrivdil. Ale nejspis si to uvedomila
"Možná, kdo ví... já jí do hlavy nevidím a ty taky ne, " pokrčí rameny. "Jen jsem řekl co se stalo, nejspíš mi přišlo, že bys to měl vědět, " dořekne.
"Hmm
"No tak.. stalo se něco?" zeptá se jelikož se Sasuke začne opět projevovat jen tím svým ´hm´. Přitom přemýšlí nad tím jestli neřekl něco, co by ho k tomuhle donutilo.
"Ne
"No dobře..." usměje se a přisedne si blíž k němu. Chce s ním strávit pokud možno co nejvíc času dokud můžou být sami.
"Ale tobě něco je..."
"Proč myslíš?" zeptá se se trochu nechápavě nakloní hlavu do strany.
"Vypadáš tak
"Jen přemýšlím..." pokrčí rameny. "Víš... Já nevím... řekněme, že jen chci být s tebou.. nic víc, "
Pohladí tě..
Naruto se nad tím usměje a nechá se. "Slib mi, že budeš zítra opatrný..."
"Neboj
"To se hůř udělá než řekne..." ušklíbne se, "ale dohlédnu si na tebe, " zašeptá.
"Ale no tak
"No co?" zeptá se ho "Myslím to vážně..."
"O mě se bát nemusíš
"Ale ano.. musím...a budu..." pokrčí rameny,
"Proč
"Vážně se ptáš?" zavrtí nad tím Naruto hlavou. Přišlo mu to jasné.
"Tak proč?" Zepta se znova
"Protože..." odpoví mu s pokrčením ramen a mírným úsměvem na tváři.
"Tak mluv
"Prostě proto, " odpoví mu stejným způsobem jako i Sasuke odpovídá jemu. Navíc ani se mu o tom moc mluvit nechce
"Odpověz
"Odpověděl jsem ti.. není zrovna příjemný když ti někdo odpoví tak, že ti vlastně neodpoví, co?"
"Hmmm
"Ale no tak..." ruce mu dá kolem krku a přitáhne si ho tak k sobě,
"Co
"Ale nic, " zavrtí nad tím nakonec hlavou.
"Povidej.." A opře se o tebe
"nemám co " zavrtí hlavou Naruto, "jsi unavený?" zeptá se ho po chvilce a pohladí ho po vlasech.
"Ne nejsem.." A tulí se. Nechce si přiznat, že jej má moc rad
"To jsme dva," pousměje se. Stejně ale ví, že dříve nebo později se bude muset vrátit. Přece jen oba potřebují spánek. A to bez výjimky.
"A co ty?
"Já sem nemohl usnout takže...ne nejsem ještě unavený"
"Aha..."
Kývne hlavou. "Ale za chvilku už půjdu...prospat bychom se hold měli...zítra nás čeká těžký den" vydechne i kdyz pro něho to ani velká změna není. Přece jen se velmi často dostával do různých bitev.
"Jak chceš
Tak hold myslím, že jiná možnost není..." odpoví a opře si hlavu o jeho rameno.
"Klidně tu zůstaň...mužes se natahnout tady
"Říkal jsem ti, že to by nebylo nejlepší..." zavrtí hlavou. Navíc si sám myslí, že ani Sasuke nechce, aby o nich někdo věděl.
"Ale no tak..." A pohladi tě
"No co?" Zeptá se. "Řekl bych že to cítiš stejně..."
"Když mysliš..." A pohladi tě znova
"Nebo jak to je? Oprav mě jestli se pletu"
"Řikam ja tě tu nenutim když tu nechceš zustat
"Sasu, moc dobře víš, že o tohle tu nejde,"
Jen si povzdechne
Trochu zvedne hlavu, aby se na něj mohl podívat, "Sasuke... jak bys to asi tak chtěl ostatním vysvětlit kdyby nás tu našli?" zavrtí nad tím hlavou.
"Jednoduše, že si tu usnul
Zavrtí nad tím hlavou. Spíš čekal, že ho Sasuke nebo držet. "Možná bych se stihnul ráno vytratit..."
"Jak chceš
"Není to jen na mě, ale i na tobě..." odmlčí se, " nechci tě dostat do problémů, " dodá. Sice ví, že problém by měl pravděpodobně hlavně on, ale na to teď nemyslí.
"Ale je
"Není, " zavrtí Naruto nesouhlasně hlavou. "No tak... myslím, že to ti dojde i bez toho aniž bych ti to musel říkat,"
"Ale je
"Není, " stojí si za svým blonďák. Vlastně ani nechápe proč se tady vůbec hádají... přece jen oba ví, že kdyby je někdo nachytal, tak z toho budou jediné problémy.
"Ale je
"Je to i na tobě... nějak ses k tomu zatím nevyjádřil, " pokrčí rameny, " takže chceš abych tu zůstal?" zeptá se s pohledem upřeným do jeh tmavých, černých očí.
"Já jsem říkal jak tak se nevymlouvej
"Hm," napodobí ho, "Ale já si teda neuvědomuju, že by si to říkal, " pokrčí rameny a s roztomilým úsměvem na rtech. "No tak...zopakovat to by ti jistě neublížilo,"
"Zapomeň já se opakovat nehodlám
Hodí na něj jeden smutný kukuč, "Si zlý, " konstatuje a uraženě si založí ruce na hrudi.
"Nejsem...sam dobře viš že se neopakuju
Povzdechne si. "No jo... co už s tebou..." pokrčí rameny a pomalu se zvedne.
"Hmmmm
"Měl by ses prospat...uvidíme se zítra..." řekne. Přitom se k němu nakloní a ještě ho políbí na rty.
"Jak mysliš.." Zamumla
"Víš, co by se dělo kdyby mě někdo hledal a já tam nebyl... zbytečně by se šířili pomluvy..." zavrtí nad tím hlavou a zlehka ho prsty pohladí po tváři.
"Když myslíš
"Tohle vím... znám to..." řekne a na moment uhne pohledem. Na první pohled se může zdát, že nějak posmutněl, ale hned se opět usměje. "Tak dobrou, " řekne načež vykročí k východu. Pomalu vyleze ven a odebere se zpět do svého stanu, aby si mohl lehnout a trochu se prospat.
Povzdechne si a pak si lehne
Naruto jde pomalu ke svému stanu, už z dálky slyší volání svých společníků, ale jen zavrtí hlavou na znamení, že se k nim dnes nepřipojí. Přece jen se chce trochu prospat. Pomalu vleze k sobe do stanu a rovnou si lehne do postele. Zavře oči a po několika minutách usne.
Sasuke spí
Naruta ráno probudí hluk z venku. Pomalu otevře oči a protáhne se. Nejraději by ještě alespoň několik hodin prospal, ale ví, že nemůže. Pomalu se vyštrachá z postele a opláchne si obličej. Nechá si přinést snídani, jen něco malého, aby s moc nezatížil žaludek a potom se vrhne na oblékání jelikož mají za chvíli vyrazit.
Sasuke je už pžipravený
Jakmile se Naruto podaří obléct jeho brnění, tak si neopomene vzít to, co dostal včera od Sasukeho, upevní si meč a dýku si zastrčí za opasek. Takhle připravený vyjde pomalým krokem ven, kde už se pomalu řadí celá armáda. Rozhlédne se a všimne si černovláska, který postává opodál. Ještě Sasukeho ve zbroji neviděl jelikož tohle je poprvé, co by se společně účastnili bitev. Jejich zbroj byla ve skrze stejná až na to, že ornamenty na té Sasukeho byly vyvedeny v karmínově rudé a ještě k tomu měl na svém plášti znak jejich rodiny. Narutovi ornamenty na zbroji byli zlaté a ty, které měla na zbroji armáda byly zase stříbrný. Docela slušně se tak dokázalo rozlišit, kdo je kdo. Pomalým krokem se zastavil u Sasukeho, od kterého jen před malou chvíli odešel jeden z vojáků. "Připravený?" zeptá se zatímco se postaví vedle něho. Během chvíli jim i přivedou jejich koně, aby mohli nasednout.
"Jasné, že připraven..." A čeká
Naruto chytne svého koně za uzdu a vyhoupne se do sedla. Má štěstí, že brnění není tak těžké a že už to má natrénované. Přece jen je to o dost těžší než bez něj. "To jsem rád, " přikývne. Přestože se nechá jinak než jak by se od něj jako od velitele očekávalo, tak v jeho očích může Sasuke vidět tu starost... a fakt, že mu není lhostejný. "Podle všeho počkáme na Itachiho a můžeme vyrazit, "
"To jo.....kde jen je
"Pravděpodobně ještě u sebe, " odpoví mu Naruto a rozhlíží se přitom po ostatních. Přestože vojsko stojí seřazeno tak, jak by mělo, tak je slyšet i šepot, jak si mezi sebou povídají. Po za sebou Naruto uslyší zvuk kopyt. Ohlédne se ve chvíli, kdy vedle nich zastaví Itachi. Naruto na moment sklopí hlavu. Itachi se rozhlíží po všech přítomných a následně se podívá nejdříve na svého bratra a poté na Naruto. "Naruto, " osloví ho s mírným úsměvem na rtech, ale vážným pohledem v očích. "Pojedeš tedy první s polovinou armády... zdržíš je dokud se lukostřelci nedostanou na potřebné místo a poté je nalákáš do soutěsky... Přijdeme za tebou hned, jak tohle zvládneš, " pronesl k němu Itachi. Naruto mírně přikývnul. O tomhle plánu věděl už dlouho... jediný, kdo o tom nejspíš, ale nevěděl všechny podrobnosti byl Sasuke, který se teď tvářil docela překvapeně i když hned zase nasadil tu svoji kamennou masku. Itachiho pohled se po chvíli přesunul na Sasukeho. "Sasuke, ty pojedeš se mnou," dodá poté.
"No jo klasika.."
"Víš přeci,že jsem ti dával na výběr, " podotkne Itachi. Přece jen mu navrhoval, že by se eventuálně mohl přidat k ostatním luostřelcům... přesto byl, ale rád, že to Sasuke odmítl. Takhle nad tím mohl mít Itachi alespoň trochu dohled a mohl se postarat, aby se mu nic nestalo...tedy... ne že by něco takového bylo v bitvě možné, přece jen ho nemůže držet úplně mimo hru.
"Hmmmmm...." A jde za ním
Takže se uvidíme později, " vloží se Naruto do jejich rozhovoru a podívá se přitom na Sasukeho. Přestože nic neřekne, tak mu pohledem naznačí, aby se opatroval. Když dá pokyn jeho jednotce, aby se dala do pohybu, tak nespouští oči z černovláskovi tváře jakoby se ji snad snažil uložit si ji do paměti. Poté ovšem musí otočit hlavu dopředu. Itachi pozoruje Naruta, jak spolu s první polovinou odjíždí. Poté i on dá pokyn a se zbylými vyjedou jiným směrem.
Sasuke jede s Itachim
Itachi jede směrem, aby se dostali k cestě, která vede nahoru. Snaží se jet pokud možno co nejrychleji. Přece jen...jejich zvědové se nevrátili tudíž nemají přesnou představu o tom kolik jich tam vůbec bude. Prostě, ale věří Narutovým schopnostem, že to dokáže zvládnout. "Sasuke," řekne po chvíli a přítom se podívá na svého mladšího bratra, který jede kousek za ním po jeho pravém boku. "Pokud bude možnost...drž se co nejdál dobře? Nehledě na mě... s lukem nemůžeš bojovat příliš zblízka," podotkne.
"Hej co si jako o mě mysliš...sam vim jakou vzdalenost mužu byt.." Odpovi vytočeně
Tón jeho hlasu Itachiho poměrně překvapí. Málo kdy se stale, že by se Sasuke takhle viditelně naštval. "Co to do tebe vjelo?" Zeptá se ho sse zdviženým obočím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama