................Dílovky aktualně*

.....................Minulost se vrací: Pravda nebo klam35.-36.-37.-38.-39.-40.-41.
.....................Legendary swords1.
.....................Škola strasti1.-2.-3.-4.-5.
.....................Kriminálník20.-21.-22.-23.-24.-25.-26.-27.
.....................Skutečná láska1.-2.-3.-4.-5.-6.-7.-8.-9.-10.-11.-12.-13.-14.
.....................Neobvyklá láska1.-2.-3.-4.
...............Force of commanders20.-21.-22.-23.-24.-25.-26.-27.-28.-29.-30.
.................The Beauty and the Beast23.-24.-25.-26.-27.-28.

..........................Spřátelení

....................Povídky na přáníZde

Chceš tady zveřejnit vlastní povídkuZde


.......................Naruto RPG Hra


.......................Pokémon rpg

......................RPG naruto nová generace

......................Bleach rpg

The Beauty and the Beast 25. díl

18. srpna 2016 v 8:30 | Mayu Uchiha a Masumi-san |  Povídky z Naruta
Tak a je tu další díl


Sasuke - Mayu
Sakura - Masumi

Sasuke jde spolu s tátou zpátky a posadí se ke Sakuře. Opatrně jí vezme za ruku a pevně drží. "Neboj bude to v pohodě
Sakura stočí svůj pohled k Sasukemu a usměje se. Proplete si s ním prsty. Je ráda, že je tu zase s ní, "Kdo je Shisui?" zeptá se ho poté šeptem i když je to očividně zbytečné vzhledem k tomu, že je můžou všichni bez problému slyšet. "Zajdu mu otevřít," ozve se po chvíli Itachi a pomalu se zvedne. Kari se taky pomalu zvedne s tím, že půjde s ním, ale zastaví ji Fugakova ruka, "Ještě si spolu promluvíme mladá dámo," řekne a pohledem jí naznačí, aby si hezky zase sedla. Kari sklopí hlavu a zaujme svoje předchozí místo přičemž se podívá smutným pohledem na Sasukeho jemuž pohledem naznačí jednoduchou otázku. "proč?" nechápe, proč zrovna to musel vykládat jejich tátovi když moc dobře ví jaké to je.

"Klid Kari táta jen chce aby si nechala Itachiho. Dlouho ho neviděl. A neboj chce si s tebou promluvit ohledně Francie.." Poví A Sakuru přivine k sobě
"Tu vaši Francii jsem moc dobře slyšela," sykne podrážděně a dá si nohu přes nohu. "Slyšela jsem, že mám zaracha," pokrčí rameny. Mikoto se přitom překvapeně podívá na svého manžela, aby jí to nějak vysvětlil, "potom si o tom promluvíme všichni tři," shrne to Fugaku když si všimne pohledu své manželky. Ta tedy mírně přikývne a podívá se na své dvě děti, které tam s nimi zůstali, "Myslím, že jsem vám jasně říkala, že tu nechci o svátcích žádné hádky... Kari," podívá se na ni s mírným úsměvem. Na to se ovšem už do místnosti přiřítí další Uchiha, tentokrát Shisui. Pozdraví se obejmutím s Mikoto, potřese si rukou s Fugakem a Kari vtiskne pusu na tvář načež se usadí vedle Sasukeho, kterého chytne kolem krku a zlehka mu rozcuchá vlasy, "nazdárek Sasánku," usměje se na něj, "chyběl jsem ti?" zeptá se ho. Poté si ovšem všimne dívky, která sedí po Sasukeho druhém boku, "kdo je tohle? "
"Hej to jsou moje vlasy!!!" Řekne a taky mu je za to roztřapatí. "To je Sakura. A nedívej se tak na ní, protože jí nedostaneš.." A to ho už Sakura instinktivně chytí a schova za něj
"Ale no tak... vidím, že moje pověst mě už přechází," povzdechne si, "ale ty si taky nebyl nějak svatoušek," ohradí se na Sasukeho adresu a jedním pohybem si vrátí vlasy zpátky do normálu načež se opět podívá na dívenku, která se teď schovává za jeho příbuzným, "jsem Shisui... a neboj se, nekoušu," usměje se a natáhne k ní ruku. Sakura chvíli váhá, ale nakonec vloží svoji ruku do té jeho. Přeci jen si řekla, že si tu nebude hrát na nějaké ustrašené kotě. "tak vidíš,"usměje se Shisui, který jí políbí na hřbet ruky jako to dělali před několika desítkami let. Poté ji pustí, aby ho Sasuke nesežral, "co jsem propásl?" zeptá se poté když si všimne výrazu Kariině tváři. Poté se ovšem zaměří na Itachiho, "už ses pochlubil?" ušklíbne se, ale podle vražedného pohledu, který na něj dlouhovlasý Uchiha hodil pochopí, že zbytek rodiny o tom očividně nemá ani páru, "jejda,"
Sasuke se nechápavě podívá na brášku
"Neřeš ho, očividně si něco vzal už po cestě," zavrtí nad tím hlavou Itachi a posadí se na místo jako předtím. Fugaku se uhne nalívání do skleniček bourbonu, který předtím už pil v kuchyni se Sasukem zatímco Mikoto se podívá na Shisuie, "Nic nového, tedy alespoň ne u nás," pousměje se. Ví, že nemůže mluvit i za své děti, "ale podle všeho ty nám máš co vyprávět..." nadhodí, "Itachi se rozmluvil jo?" ušklíbne se Shisui a s díky si převezme od Fugaka skleničku, "No nějakou tu dobu jsem strávil u vlkodlaků... v Americe, musím vám říct, že to bylo rozhodně nezapomenutelné, na druhou stranu jsme ale získali alespoň předběžnou dohodu tudíž by to mělo být zatím v suchu alespoň s nimi, ale co se týče lovců... no asi sami víte," vydechne. Na to mu Fugaku i Mikoto chápavě přikývnout.
Sasuke mlčky sedí a nalije si kofolu co tam měla máma a nalil i Sakuře a podal jí to
"Děkuju," šeptne Sakura a napije se. Poté se trochu přikloní k Sasukemu, "To je tvůj další příbuzný?" zeptá se ho protože v tom začíná mít trochu zmatek. Podle toho, jak Shisui vypadá jí přijde, že skutečně patří do rodiny, ale netuší, co on vlastně Sasukemu je. Jestli je to jen vzdálený příbuzný nebo snad bratranec. Kdo ví. Také musí uznat, že pobíhat někde s vlkodlaky musí být dost riskantní i pro upíra... očividně musí mít Shisui pro strach uděláno. "Právě proto bude lepší, když tu zůstaneš i po svátcích, slíbil jsem, že to nebudeme řešit přes ně, ale jednou se to bude muset vyřešit," poznamená Fugaku na Shisuiovu poznámku o lovcích, "Aby potom nebylo až příliš pozdě," dodá a napije se ze své skleničky. Itachi, který teď sedí vedle Shisuie zvlášť na křesle mlčky pozoruje tekutinu ve své skleničce. Spíš než nad tím, co to je, ale přemýšlí nad něčím úplně jiným. "Máš v plánu opět rozpoutat novoroční ohňostroj?" nadhodí poté a pohledem se zaměří na Shisuie. Jeho ohňostroj je totiž vždycky velkolepý což vlastně ví všichni z rodiny.
"Je to bratranec..." Šeptne
"Aha," vydechne Sakura. Teď už je jí to mnohem jasnější než předtím. Musí uznat, že Sasuke musí mít očividně dost velkou rodinu i když ji trochu překvapuje, že tu nejsou i Shisuiovi rodiče. Na to se, ale raději neptá, protože by ho nerada nějak rozesmutnila. Přeci jen neví jestli jsou pořád "naživu". "Co myslíš Sasuke?" pousměje se Shisui a podívá se na svého bratrance a jemně do něj šťouchne, "pomůžeš nám i tento rok s ohňostrojem?" zeptá se ho. Je si vědom toho, že ho Mikoto nerada vidívá s něčím takovým v rukou, ale na druhou stranu ví, že si to Sasuke minulý rok dost užil...tak proč si to nezopakovat no ne? "tento rok to bude ještě mnohem lepší než ten minulý, to ti zaručuju.. vlastně sem teď přivezl nějaké nové... modely," usměje se natěšeně Shisui.
"Letos ne. Nemám náladu jedině nějaké ty prskavky pro Sakuru
Shisui na něj vytřeští oči jakoby mu snad právě řekl, že se chystá na Mars. Natáhne ruku a jemně do něj dloubne, "kdo si a co si sakra udělal se Sasukem?" vydechne naprosto nechápavě. Tohle mu teda rozhodně nesedí. Potom se mu, ale v hlavě rozsvítí žárovička, "Ježiši," plácne se do čela, "neříkej mi, že ty taky," vydechne s povzdechem. Očividně to je horší než čekal, "no nevadí alespoň se mi tedy nebude nikdo plést do cesty když už z toho chceš vycouvat," pokrčí rameny a nahodí zase svůj typický úsměv čímž se ovšem snaží zakrýt to, že ho to trochu zklamalo. Nakonec přeci jen se z toho stalo jakási jejich rodinná tradice... pro něj, Itachiho a Sasukeho. "Však já vás třeba ještě přesvědčím," pousměje se pro sebe.
"Ne ze bych nechtel ale mam tu Sakuru..
"Ale to ne... to nemusíš se ohlížet na mě, v pohodě," začne rychle Sakura, "navíc mě se to ani moc netýká," pousměje se. Nechce ho v tomhle směru nějak omezovat obzvlášť když by ho to potom mohlo mrzet. Na to se Shisui spokojeně usměje a začne přikyvovat "Tak holka se mi začíná líbit," konstatuje, "měl by si ji poslouchat Sasuke, navíc má pravdu... snad ji nebudeš celou dobu držet za ručičku... hele chápu, že s tebou láska cloumá na všechny strany, ale pár hodin by si mi snad mohl obětovat ne?" podívá se na něj a tentokrát na něj zkusí to, co odkoukat od těch vlkodlaků - psí oči. "Prosím prosím smutně koukám," řekne. Má, ale co dělat, aby mu nezačaly cukat koutky a nerozesmál se na celé kolo jak to má obvykle ve zvyku.
Nic nerekne. "Jednou jsem se hnul a dopadlo to blbe
"Tak trochu to zní jakoby si nám tady snad nevěřil," zavrtí nad tím hlavou Shisui, "sám moc dobře víš, že se jedná pouze a jenom o nějakých pár hodin ne-li míň. Navíc, když bude v době, tak bude všechno v pohodě... neřekl bych, že by ti ji tu někdo snědl," pokrčí rameny. "i když musím uznat, že je dost zvláštní tě takhle vidět," dodá, "kdy naposledy ses takhle choval kvůli holce?" zamyslí se a podívá se přitom po přítomných jestli někde najde nějakou nápovědu, "nebo že by to bylo poprvé?" zeptá se a nakonec pohledem stejně opět skončí u Sasukeho a usměje se, "no jo... hold seš šťastněj prevít," povzdechne si. On sám měl několik aférek, ale nic z toho nebylo nijak vážné. Hold se očividně na takovéhle vztahy nehodí. Ne všichni totiž můžou žít pevně svázaní k jednomu člověku.
Jen si povzdechne
"Tak už ho nech, chudák, vždyť máte ještě času dost, třeba si to nechá projít hlavou a rozmyslí si to," zastane se po chvíli mladšího Uchihy jeho bratr v domnění, že ho tak Shisui nechá alespoň vydechnout. Moc dobře si je vědom toho, jak je jejich bratranec horlivý a rozhodně Sasukemu nezávidí, že se momentálně stal středem jeho zájmu. Byl by Sasukemu i navrhnul, aby Sakuře ukázal dům a taky pokoj, ve kterém bude spát ale nechce, aby to vypadalo, že ho snad vyhání. Nakonec ví, že tohle by jistě napadlo i Sasukeho, "Při nejhorším ti s tím ohňostrojem pomůžu sám," vydechne nakonec rezignovaně. Sice mu předtím už říkal, že to pro tento rok vynechá, ale na druhou stranu mu nepřipadá fér v tom nechat bratrance samotného.
Sasuke se zvedne a jde nahoru
Sakura se za ním překvapeně ohlédne a chvilku váhá než se pomalu zvedne a s omluvným úsměvem vyběhne po schodech za Sasukem. Zastihne ho ovšem až v patře, a tak ho chytí za ruku, aby ho zastavila, "Sasuke-kun? Co se děje?" zeptá se ho starostlivě a jeho ruku nepouští. Jen přejde před něj, aby mu viděla do očí a jednu ruku mu položí na tvář a pohladí ho. "Stalo se něco?" zeptá se ho. Sice si nevšimla ničeho, co by ho muselo donutit odejít sem nahoru, ale možná, že si toho jednoduše jenom nevšimla. Kdo ví. Každopádně se teď snaží ho alespoň donutit, aby jí řekl, co se vůbec stalo. Přistoupí o krok k němu, že se skoro dotýkají těly a pousměje se, "no tak, víš, že mě to můžeš říct," podotkne s menším úsměvem na rtech.
"Jen jsem unaveny.." Povi
"Aha," vydechne. Přesto si ho pustí a omotá mu obě ruce kolem krku. Stoupne si na špičky, aby alespoň trochu překonala ten výškový rozdíl mezi nimi a přitiskne svoje rty na ty jeho. Tohle chtěla udělat už od doby, co sem přijeli, ale před Sasukeho rodinou jí to přišlo trochu nevhodné. Teď tady nahoře, ale není nikdo, kdo by je mohl vidět tudíž ho ještě chvíli líbá na rty, ale poté se odtáhne jelikož se nechala trochu unést a pousměje se, "Chceš... chceš být sám?" zeptá se ho, i když se jí ta představa osobně moc nezamlouvá. Na druhou stranu, ale ví, že musí pochopit, že s ní Sasuke nemůže... a možná ani nechce být dvacet čtyři hodin denně. "Jestli ano tak... tak tě nechám, aby sis pořádně odpočinul," vydechne. Ví, že si Sasuke jistě odpočinek zaslouží.
Vezme tě za ruku a jde spolu s tebou k sobě. Když tam jsou tak zamkne.. Pak se natahne
Na moment zůstane stát u dveří než pomalu popojde dovnitř a přitom se rozhlíží po místnosti, která bude očividně Sasukeho pokoj. Musí uznat, že takhle nějak si ho i představovala. Na chvilku se zastaví u několika fotek na jeho stolku, ale poté přejde k posteli za Sasukem. Posadí se k němu a trochu si spraví šaty. Potom k němu natáhne ruku a zlehka ho pohladí po tváři. Je ráda, že si ji vzal sebou, protože přeci jen ona by se tam dole sama očividně cítila jako ryba na suchu. "jdeš spát?" šeptne. Ví, že říkal, že je unavený, ale přitom se nezmínil, jak moc a sama to jen dost těžko odhadne. Raději se tedy mírně usměje a jednou rukou si podepře hlavu a lehne si na bok. Musí uznat, že i z téhle perspektivy vypadá Sasuke nad míru roztomile... jak se samozřejmě dalo čekat.
"Ne ne jen tal lehnout.." A přitahne ji
Překvapeně vyjekne a skoro celou vahou se rozplácne na Sasukeho hrudi. Naštěstí se, ale přitom stihla opřít alespoň o matraci vedle něj. "Asi.. trochu mě to překvapilo, že ses tak zvedl a když si řekl že si unavený, tak jsem si myslela, že to asi bylo hodně," přizná, "Ale jsem ráda, že nejdeš spát," usměje se. Odpovědět mu už, ale nedovolí, ale místo toho si na chvilku zase uzurpí jeho rty pro sebe a políbí ho. Přivře přitom oči a když se po chvilce trochu odtáhne kvůli nedostatku vzduchu, tak se pousměje. "Na jednu stranu alespoň nabudeš síly, ten tvůj bratranec vypadá dost hyperaktivně.. kdo ví do čeho tě ještě dneska zatáhne," pousměje se. Nakonec musí uznat, že to všechno nebylo tak hrozně, jak se původně obávala. Přeci jen Sasukeho máma je hodně milá a jeho otec ji očividně jistým způsobem toleruje.
Unaveně kouka. "Mužu?" Šeptne
Na moment se zarazí, jakoby snad zvažovala co odpoví. Ale má pocit, že na tohle se připravovala už dávno. Přeci jen teď už to pro ni není cizí člověk, "ty... ty myslíš...?" vydechne. Mělo jí dojít, že tohle je ten důvod proč je Sasuke takhle unavený, "Ty si zase dlouho... nejedl, že? Proto si takhle neskutečně ospalý," odhadne. Na moment zavře oči a nadechne se. Tohle zvládne. Ví to, "Můžeš," přikývne na znamení souhlasu a trochu se zvedne do sedu. Neví, jak by měla být Sasukemu po ruce, a tak to raději nechává na něj. Jediné, co může sama udělat je, že si chytne vlasy a přendá si je na druhou stranu, kde si je přidrží, aby měl Sasuke její krk volný a nepřipletly se mu do toho její vlasy. Přeci jenom by je nerada měla od krve...
Kouka na tebe ale jen si te privine k sobě. Vezme si tvoji ruku a da si ji dlani nahoru a pak do ni jemne kousne
Kousne se do rtu, aby nevyjekla bolestí. Na moment má pocit, že to do ruky bolí snad mnohem víc než do krku, i když to se jí možná jenom zdá. Nechává ho tedy, aby si od ní vzal kolik potřebuje a sama se mezitím snaží myslet na něco jiného... na něco veselého, ale nakonec skončí pouze u toho, že se začne zlehka kousat do rtu, aby se mohla soustředit na jinou bolest než je ta, kterou jí způsobují Sasukeho tesáky. Musí, ale uznat, že za jednu věc Gaarovi vděčí... ještě předtím by očividně kňourala bolestí nebo i hůř, ale díky němu se naučila jednoduše takříkajíc trpět potichu. Musí uznat, že od Sasukeho je jí to, ale mnohem příjemnější než od Gaary. Opře si hlavu kousek od Sasukeho a dává si pozor, aby nepohnula tou rukou, ze které Sasuke pije, protože jednak chce, aby se pořádně napil a jednak si nechce přivodit ještě jinou bolest...
Ještě chvili pije a pak přestane. Vyleči ti to. Utre si koutky a přivine si tě
Trhaně se nadechne a tou rukou ho obejme. Důvěrně se k němu přitulí a přivře oči. Cítí se trochu utahaně, ale zase ne tak moc. "V pořádku?" zeptá se ho a natočí hlavu na stranu, aby se na něho mohla podívat a jemně se usměje. "vypadáš mnohem líp,"vydechne poté. Musí uznat, že Sasuke má mnohem lepší barvu než předtím. Očividně mu skutečně chyběla krev... takže to nebyla jen nějaká obyčejná únava, na kterou by pomohl snad spánek. "Nebude ti vadit, když tu chvilku zůstaneme? Teď bych si na chvilku potřebovala odpočinout já," vydechne, "nějak sem vyšla ze cviku, dalo by se říct," zašeptá a pevněji ho obejme. Nechce, aby si snad myslel, že je to jeho vina... chápe ho. A ví, že na jednu stranu by měla být ráda, že si k tomuhle vybral ji... i po tom všem.
"V pohodě tu budeme jen se prospinkej
"nene, nechci spát," zavrtí nad tím hlavou a mírně se pousměje, "Jen bych ráda ještě chvilku ležela... s tebou," vydechne. Skutečně si teď neumí představit nic lepšího, "ale jestli chceš jít dolů za nimi, tak to pochopím," dodá a chvilku ho mlčky pozoruje. Jeho tvář... jeho ostře řezané rysy a oči, černé jako dva uhlíky. Natáhne ruku a zlehka ho pohladí po tváři, na kterou mu následně vtiskne polibek, který věnuje ještě jeho rtům, u kterých se ovšem nezdrží moc dlouho a opět si položí hlavu na polštář vedle jeho hlavy. Nejraději by s ním takhle zůstala ležet na vždycky, ale moc dobře ví, že to tak úplně nejde. "Jsem ráda, že tě mám" zašeptá tiše, skoro neslyšitelně, ale přesto ví, že on ji slyší. Už jen díky tomu, že má jednak upíří sluch a jednak je u ní tak blízko.
"V klidu odpočívej já tu budu s tebou. A máš mě na pořád když budeš chtít. Můžeš být jednou z nás kdykoliv to můžeš říct
"Já vím," hlesne, "stejnou nabídku si mi dával už dvakrát," vydechne. Lhala by kdyby mu řekla, že nad tím nepřemýšlela, ale i přesto nedošla j nějakému jinému závěru než předtím. Pořád má za to, že tenhle život není pro každého. Sice by měla Sasukeho, ale co když by dopadla jako Kari? Není tak silná, aby ustála fakt, že už někoho zabila... to si tedy alespoň myslí. "Ty asi stejně pořád doufáš, že jednoho dne změním názor, co?" Šeptne a pousměje se. Trochu se posune a opře si hlavu o jeho rameno. Nediví se mu. Na jeho místě by očividně doufala a chtěla to samé jako chce teď on po ni jenže.jednou tomu je tak, že ona je člověk a on upír... a přitom moc na výběr nemají. Ani jeden z nich.
"Doufát mužu, ale nenutim te.. Navic by si nebyla jak Gaara jelikož bych ti dal hned svoji a byla by si stejna jak ja.."
"Tohle jsem pochopila..." kývne hlavou na souhlas, "ale prosím zkus pochopit ty mě... mám tě ráda, víc než to. Teď si neumím představit, že bych jednou musela žít bez tebe, ale zároveň si ani neumím představit, že bych se stala upírem. Ne po tom všem s Gaarou..." vydechne, "bojím se... a nechci nic uspěchat. Nechci udělat rozhodnutí, kterého bych mohla potom litovat..." odmlčí se, "potřebuju čas," dodá prosebně. Sice nad tím už trochu přemýšlela, ale přesto si není tak úplně jistá, "není to ale tak, že bych pochybovala o tobě...spíš pochybuju o sobě a svojí schopnosti se přizpůsobit," zašeptá. Více méně ví, že tímhle si nejspíš nikdy jistá nebude...spíš čeká na dobu, kdy jí to bude fuk.
"Chapu..." A leži
"Děkuju," zašeptá a usměje se, "ale to neznamená, že se nemůžeme...no chovat normálně... nechci, aby si byl kvůli tomu smutný," šeptne a pohladi ho po tváři, přitom se opatrně posune nahoru a jeho si přitáhne k sobě a pro změnu si ho ona opře o sebe a jemně ho pohladí po vlasech, "navíc ti nikam neuteču," dodá s jemným pousmáním a začne ho hladit po vlasech, "máš fajn rodinu," změní téma, "je vidět, že držíte při sobě," pousměje se. Musí uznat, že ji překvapilo, že to všichni vzali poměrně v klidu. Teď už ale s jistotou ví na koho se Sasuke podobá nejvíc i když se na to musí podívat s odstupem, aby to skutečně poznala správně.
"Asi jo..."
"Určitě..." usměje se, "máte takovou rodinnou pohodu nevím trochu jsem se bála, že na mě nebudou reagovat nejlíp, ale zatím jsou všichni nad míru v pohodě," usměje. Tohle zjištění jí skutečně velmi pomohlo alespoň Ze začátku. "To víš...občas trochu přehnaně přemýšlím nad tím, co by se asi mohlo stát," vydechne utahaně a pousměje se. Dál ho zlehka hladí ve vlasech, "Poslyš..." začne po chvíli, "přijdou ještě nějací vaši příbuzní nebo jsou tu už všichni?" Zeptá se ho. Skutečně by ji zajímal jak až velkou má ve skutečnosti Sasuke rodinu a jestli se všichni scházejí. Přímo se, ale na to ptát nechce, protože nechce nějak vyzvídat a ani nechce, aby to znělo divně.
"Kdepak jsme všichni už..." Odpoví a nechá se hladit a tulí se
"Aha," kývne hlavou. Očividně předtím měla pravdu v tom, že se Shisuiovým rodičům muselo něco stát, protože jinak by svého syna jistě nenechali slavit Vánoce a Nový rok o samotě. "Takhle se tedy scházíte každý rok i se Shisuiem?" Zajímá se dál. Přeci jen jí to přijde dost zajímavé, "myslíš, že bych se tě mohla ještě na něco zeptat? Pokud tě tedy už neotravuju," vydechne a podívá se na něho, "Jak dlouho jsou vaši spolu?" Zeptá se ho jelikož jí přijede, že nějaké to století už to bude vzhledem k tomu, kolik je Itachimu. Navíc by řekla, že musí mít i hezkou historku, jak se ti dva potkali, ale tolik vyzvídat nebude. Místo toho tedy pokračuje v hlazení ve vlasech a dává mu prostor, aby si promyslel, co jí řekne.
"Naši no to už bude tak kolem tisícovky let... A ne nevím jak se poznali." Odpoví
"Co?" Podívá se na něj, "hlavně mi neříkej že umíš i číst myšlenky...to už by bylo vážně až moc," vydechne a chytne se za hlavu. Myšlenka na to, že Sasuke může přečíst všechno, co si myslí ji trochu děsí. "Tisíc?" Vydechne poté. Ani si to neumí představit, "páni..." vydechne, "tak to je skoro až neskutečné, že jim to vydrželo tak dlouho a jsou stále spolu," pousměje se. Práva láska očividně existuje, "tolik bych to tedy netipla," odmlčí se, "Ale když už si to načal...to ses nikdy nezeptal... nebo se nezajímal o to jak se vaši poznali? Být na tvém místě tak to vím už dávno...to vážně nejsi ani trochu zvědavý?" Vydechne.
"Ne je mi to jedno je to jejich věc a když budou chtít tak to řeknou
"Ty si teda," zavrti nad tim hlavou a zlehka ho dloubne prstem do ramene, "Očividně jsem se trefila s tím po kom jsi," řekne zamyšleně, ale spíš pro sebe. Svoji ruku potom zase přesune do jeho vlasů a dál ho po nich hladí. Chvilku mlčky kouká před sebe. Docela by ji zajímalo jak dlouho by spolu vydržela ona se Sasukem jestli by souhlasila s tím, že se taky stane upírem. Na jednu stranu jsou oba trochu zvláštní povahy, ale třeba by se nakonec snesli...Musí uznat, že se jí docela zamlouvá představa, že by se nemusela ohlížet na to jestli zestárne nebo nezestárne... pak už by to bylo jen o ní a o Sasukem... rozhodně jí to přijde jako zajímavá myšlenka.
"Copak je?" Koukne na tebe a obejme tě. "Já bez tebe nebudu.." Šeptne když se objímá
Mírně ztuhne, "jak to teď myslíš?" Zeptá se ho a kousne se do rtu, "Sasuke víš, že pokud bych chtěla zůstat člověkem tam ty s největší pravděpodobností budeš mlct dál žít svůj život...nechci aby sis něco udělal, protože mi lidi jsme smrtelní..." vydechne, "jeden nikdy neví co se stane... a já ti nechci dopředu slibovat, že jednou změním názor...proto tě prosím...slib mi, že kdyby se mi cokoliv stalo, tak půjdeš dál...i beze mě. Jednoduše se otřepeš a budeš dál žít svůj život..." podívá se na něj prosebně. Chytne ho za ruce. Bolí ji mu tohle říkat, ale nechtěla by, aby si kvůli ní něco udělal. Nechce, aby si kvůli ní nějak ublížil nebo se dokonce zabil.
"Ne to ti fakt neslíbím
Podívá se na něho a přešoupne se tak, aby mu viděla do očí, "Sasuke, je to ještě daleko... nikam se v nejbližší době nechystám, ale nedovolím, aby sis ublížil... i kdybych si kvůli tomu musela promluvit s Kari nebo snad s Itachim" zavrtí hlavou, "ty jsi někdo, kdo si může vybírat... navíc kdo ví jestli by si nakonec nepoznal někoho jiného," vydechne. Má pocit, že se jí její slova zabodávají do srdce. Bolí to. Ani by nečekala, že to bude bolet tak moc. Očividně tomu, ale tak je. "Promiň... nechtěla jsem s tímhle začínat, ale chtěla jsem, aby sis... aby sis to uvědomil," vydechne a přiblíží se k němu jakoby ho snad chtěla políbit, ale místo toho si položí hlavu na jeho hruď a přivře oči. Mlčky naslouchá jeho srdci, jak bije v pravidelném rytmu. Jistým způsobem ji to uklidňuje, a tak zůstane ležet.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama