Kriminálník 10. díl

23. května 2017 v 11:30 | Mayu Uchiha a Masumi-san |  Povídky z Naruta
A máme opět pokračování


Mayu - Sakura
Masumi - Sasuke

"Ale..." sjede ji pohledem, "Šípková Růženka?" zeptá se vejde dovnitř načež za sebou zavře dveře. Úplně neměl náladu na nějaké vtipy, ale je pravda, že když ji takhle vidí, tak jakoby se mu na chvilku ta nálada spravila. "nechtěl jsem tě probudit, klidně si jdi ještě lehnout, stejně tam prší takže se obávám, že z té dnešní procházky po městě nejspíš nic nebude," řekne potom, i když z jeho hlasu jde jen stěží odhadnout, že by jej to snad moho nějak mrzet. Popravdě je docela i rád, že můžou zůstat uvnitř. Ne že by byl líný, ale spíše než to si říká, že možná to takhle bude úplně nejlepší. Zuje si tedy boty a bundu pověsí na věšák. Pomau potom k Sakuře natáhne ruku, kterou jí jemně postudí na tváři, ale neúmyslně. Jen jí chtěl odhrnout pramen vlastů z obličeje a zapravit jí jen za ucho kam taky patří. "vidím, že ještě dospáváš ten večejšek... a dnešek," dodá potom, "klidně si jdi lehnout, můžeme něco podniknout i zítra," navrhne jí potom aternativu, aby vší silou náhodou přeci jen něchtěla někam jít. Konec konců když ji takhle vidí, tak by ji nejraději vlastnoručně uložil do postele a postaral se o to, že tam zůstane ležet minimálně do rána, a nebo alespoň do dob než bude pořádně vyspaná a hlavně odpočatá.



"Byla sem v obýváku a na něco koukala..asi sem usnula s toho jak je tam sero
"Asi... asi určitě," zavrtí nad tím hlavou, "nejspíš to máš z toho, že si ráno vstala tak brzy," řekne potom. Přeci jen většina lidí nevstává před osmou, když nemusí. "no nejenže je tam šero, ale dokonce tam začalo i pršet před nějakou dobou, takže dnešní výlet nejspíš automaticky padá" řekne potom. "Klidně jdi ještě koukat a prospi se... moc hezké počasí tam vážně není a rozhodně to nevypadá, že by se ten déšť chystal potom přestat," řekne následně. Vlastně pochybuje že bude zítra ráno vhodné počasí na to, aby někam šli. "Pojď," kývne hlavou a spolu s ní vyjde do obýváku, kde se posadí na kraj gauče a koukne přitom na televizi, kde nyní běží nějaký dokument o žralocích. "Máš ráda zvířata?" Podívá se na ni, když se během chvilky přenesou kamery z vodního prostředí zpátky na souš někam do pouště k různým plazům, kteří zde žijí. Už se ani nediví, že tam usnula. "Teď nemyslím úplně přesně ty žraloky, ale... tak celkově... ať už nějaké domácí, a nebo nějaké, kteří žijí ve volné přírodě," zeptá se jí potom a na chvilku se zvedne, aby odešel do kuchyně a postavil si tam vodu na kávu. Do hrnku si přitom hodí pár lžiček a jakmile se ta konvice vypne, tak i s hrnkem přejde zpátky do obýváku a položí si to na stůl.
"Mám ráda zvířata kdo by neměl... Ale toto bylo nudné tak se ani nedivím že jsem usnula... a co ty ja ti je s těmi zády?" A po očku ho sleduje
"Tak najdou se i takoví," řekne potom s pokrčením ramen. "Je mi fajn, ani jsem na to moc nemyslel abych řekl pravdu," řekne potom. Je pravda, že se to už nejspíš za tu dobu i naučil ignorovat. "Takže tak, ani jsem si k tomu nemusel brát žádné léky na bolest co mám sebou," dodá potom. "Jak ses tedy rozhodla?" Nadhodí následně. "Chceš tedy něco podniknout i vzhledem k tomu počasí, a nebo chceš raději zůstat tady v pokoji? Nebo se třeba trochu projít tady po tom areálu?" Zeptá se jí potom. Nakonec je to tady rozhodně dost velké na to, aby se tu mohli trochu projít, ale konec konců tohle není jenom na něm a je to taky na Sakuře. "Ale jestli chceš raději pokračovat v tom z čeho jsem tě vyrušil, tak stačí říct," řekne potom, on sám by vlastně možná ani nebyl proti tomu, aby si šel na chvilku odpočinout, a nebo se šel sám třeba prospat a potom jít na večeři a potom zase pokračovat ve spánku. Přeci jen toho se mu za poslední dva dny nedostalo zrovna mnoho. "Nebo jestli máš ještě jiné, náhradní varianty, tak jen do toho," řekne potom s pokrčením ramen a sám se po chvilce natáhne pro hrnek s kávou, ze kterého se opatrně napije, aby se náhodou neopařil, protože tekutina uvnitř je ještě stále poněkud horká, ale ne tak, aby se spálil.
"Mám jeden co si zajít do bazénu kde se můžeme uvolnit a je tam i vyrivka a i bublinky
"A víš, že bych i šel? Sám jsem nad tím už přemýšlel, byla by škoda tohohle neuvyužít, obzvlášť, když je to na místě jako je tohle, ale... řekl bych, že do vířivky by si musela sama," pousměje se. "Neměl bych problém tam s tebou jít, ale kvůli těm stehům do vody ještě nemůžu. Ostatně to víš i ty sama," připomene jí. Přeci jen ty stehy nemá ještě tak staré, a tak by se mu do té rány mohla klidně dostat nějaké infekce. Vzhledem k tomu, že jsou to veřejné bazény, tak by se snad ani nedivil, "ale pokud chceš jít, držet tě nebudu," řekne potom. Sám by šel, ale nemá nějaký zájem o to, aby nakonec skončil v nemocnici, navíc se už při pohledu do zrcadla přesvědčil, že to nevypadá úplně nejlépe a obvaz by mu v tomhle případě byl úplně k ničemu, protože by jistě skončil kompletně promočený a rány by mu jistě neochránil. Na druhou stranu jsou zde ovšem ještě i další věci, kvůli kterým jej to snad mrzí ještě o malinko více. "Nebo tě snad něco napadá?" Zeptá se a koukne na ni pohledem, který jasně naznačuje, že to ona je tam doktorka, a tak jistě ví, co a jak. Konec konců on nemá zdravotní školu a ani nic podobného, jen nějaké zkušenosti.
"Tak můžeme jí do bazénu a potom třeba jen na bublinky to není vyřivka. Je to i zvlášt že se jen natáhneš a bublinky tě uvolňují. Teda pokud chceš? Nebo napadá tě něco?"
"Tak jestli chceš," řekne nakonec s pokrčením ramen, v konečném důsledku mu na tom ani tolik nezáleží, protože ví, že ten areél je doslova obrovský a je tam tak možnost se buďto vůbec nenamočit, a nebo si jen lehnout někam stranou na lehátko a v klidu relaxovat. Nabízí se tam i možnost posezení u baru, ale tak nějak si říká, že to by nejspíš teď docela i oželel. "tak fajn... můžeme teda jít jestli chceš, tak se jdi nachystat," řekne potom, protože je mu jasné, že jí to bude trvat o něco déle než jemu. Sám tedy ještě pomau dopíjí svou kávou než se taky nakonec zvedne z gauče a pomalým krokem se rozejde k sobě do pokoje, kde si jen obleče plavky a na to normální oblečení, aby si jej mohl odložit do skříňky a nemusel tak zpátky chodit jen v ručníku, který si ovšem vezme sebou taktéž. V duchu se ještě tiše pomodlí, aby tam nebylo moc svobodných dívek a hlavně, aby tam nenatrefil na někoho známého. Potom už jen pomalu vyjde do předsíně, aby tam mohl počkat na Sakuru. "Moc toho sebou nepotřebuješ," zavolá na ni potom, aby ji nenapadlo si s sebou brát ještě nějaké další zbytečnosti.
Když se převlékne do plavek které má dvojdílné tak si na to oblekne tričko a nějaké tepláky vezme si ještě osušku a pak přejde k Sasukemu. "Tak mám vše jen jsem si nemohla najít osušku.."
"Jistě," řekne, i když kdo ví, jak to ve skutečnosti bylo. "no to je jedno, tak pojď," kývne hlavou a nechá ji, aby vyšla ze dveří jako první. Sám potom ještě vezme klíče, zamkne a dožene Sakuru, se kterou vejde dovnitř do výtahu a rovnou zmáčkne příslušné tlačítko pro suterén, ve kterém je právě i vchod do místního aquaparku, který je natolik velký, že by se dalo jen těžko uvěřit, že to všechno je součástí jednoho jediného hotelového komplexu. Společně jdou tedy až ke vstupu, kudy projdou. Už na první pohled je vidět, že je tam docela dost lidí, a tak ji Sasuke chytne za paži a jemně ji odvede stranou, nakloní se k jejímu uchu a přitom zašeptá: "počkám tě u východu," řekne načež ji pustí a odejde vstupem do šatny, který je určen výhradně pro muže. Vybere si následně jednu z volných skříněk, do které dá nejen klíče od jejich pokoje, ale i své oblečení, které nyní nebude potřebovat a nechá si jen osušku a plavky, které má již na sobě. Skříňku poté zase zamkne a na ruku i upevní náramek, aby jej náhodou poté nezapomněl a následně se rozejde k východu, aby mohl počkat na Sakuru a někde se mu tam mezi těmi lidmi neztratila.
Sakura si dá věci do skříňky a pak taky vyjde a hledá Sasukeho. Když jej uvidí dojde za ním. Pak se ho chytí za ruku
Sasuke se nad tím nijak nepozastavuje a místo toho jen mčky vykrčí spolu se Sakurou podél bazénů, které jsou nyní skoro přeplněné hosty hotelu. Není divu. Přeci jen v takovém počasí by nejspíš nikdo dobrovolně netrávil svůj čas venku, obzvlášť rodiny s dětmi, kterých je zde plno. I teď kolem nich proběhne dvojice chlapců, kteří si očividně hrají na honěnou, ale tak, že jeden z nich málem smete Sakuru stranou tak, že kdyby ji Sasuke nedržel za ruku, tak už by nejspíš dávno zahučela do vody. Jemně si ji zase stáhne k sobě, když si je jistý, že jim ti kluci již zmizeli z dohledu a jen nad tí zavrtí hlavou, "Dobrý?" zeptá se a sjede ji přitom pohledem. Vidí sice, že se jí nic nestalo, ale i tak se musí zeptat. "řek bych, že nebudeš proti, když si najdeme trochu klidnější místo?" podívá se na ni, ani ne tak kvůli těm dětem, ale on sám celkově zrovna nemusí být ve středu dění a i teď na sobě cítí nejrůznější pohledy, a tak by byl raději kdyby se již někde ztratili v davu. Byl by totiž nerad, kdyby to tady dopadlo úplně stejně jako jindy, když se rozhodne jít někam k vodě, a nebo celkově když si někam vyrazí. Pomalým krokem se tedy dá opět do pohybu. Už od pohledu je vidět, že zdejší areál je přímo obrovský, protože je zde hned několik bazénů, přičemž ten největší je plný nejrůznějších atrakcí pro děti a druhý je spíš pro rodiče a jen tak k relaxaci.
"Jsem v pohodě neboj. Klidně můžeme jít kde nebudeš na očích. Vidím že ti to není příjemné když se na tebe kouká tolik lidí...
"Hmmm," přikývne a rozhlédne se kolem nich, spíš každou chvíli čeká, kdy se na něj někdo vrhne. Bohužel už i takovéhle lidi potkal. Skoro jakoby byl nějká přihlouplá televizní hvězda, a nebo snad známý zpěvák. "tak řekl bych, že nějaké volné místo někde dál od bazénu bude nejspíš příjemnější i tobě, ne?" podívá se na ni a nakonec se zastaví u několika lehátek, které stojí u jedné ze stěn. Na jedno si tedy odloží svůj ručník, aby jej potom našel a počká než jej Sakura napodobí. Rozhlédne se potom kolem než se pohledem zastaví na několika schodech, které jsou malinko odstrčené a vedou očividně někam, kde je poněkud tma. "pojď se mnou," řekne po chvíli a chytne Sakuru opatrně za ruku načež spolu s ní vyjde tím směrem. Vyjde těch několik schodů a projde tmavou chodbou než si všimne barevného světla, které osvětluje stěnu, která jakoby byla z nějakého kamene. Jakmile se dostanou za menší zatáčku, tak se jim naskytne pohled na krytou část bazénu, skoro jakoby to měla být napodobenina nějaké jeskyně, spolu s barevnými světly, které té vodě dodávají nejrůznější barvu.
"Je to tu pěkné... Chceš být tady? Mě by to nevadilo.." A z ničeho nic jako by si to neuvědomila se k němu stulí a chytí se tě pevně a kouká na to místo
Podívá se na ni, chvilku trochu nechápavě, a rozhoduje se přitom jestli se má odtáhnout, a nebo zůstat tak. Nakonec se k ní ovšem malinko nakloní, aby jí mohl zašeptat do ucha: "Nebojíš se, že bych tě tam mohl hodit?" zeptá se jí, když už se k němu takhle tiskne, tak jej napadla i takhle možnost. Přeci jen se mu takhle skoro vybízí a to ne jen k tomuhle. "Hm?" podívá se na ni a zase se odtáhne. Schválně chvilku čeká s nic neříkajícím výrazem než se ušklíbne a skloní se. V mžiku si ji přitom chytne do náruče jako princeznu s triumfálním úšklebkem udělá krok blíž k vodě. Ví, že by to mělo mnohem větší účinek, kdyby ta voda byla alespoň studená, ale říká si, že i tak to možná schytá za to, že jí namočí vlasy. Přesto ovšem udělá ještě několik kroků až se ocitne na prvním schodku, který ještě není ponořený ve vodě. "Nějaké poslední přání?" podívá se na ni a udělá tedy ještě několik dalších kroků přičemž s každým dalším má nohy víc a víc ponořené ve vodě až nakonec stoupne na dno, kdy mu voda dosahuje asi do tří čtvrtin stehen což při jeho výšce je asi optimální výška hladiny, i když má pocit, že čím dál by šel tím hlouběji by se dostal. "Na tři?"
"Pojď taky hm?" A chytí se ho kolem krku a opře se o jeho hruď... "Prosím?" A pak se na něho koukne a jednou rukou pohladí po tváří že má chuť ho znovu políbit
Podívá se na ni. Neví čím to je, ale jakoby mu její pohled jaksi zabránil ji jednoduše pustit a nechat ji spadnout dolů do vody. Nic by se jí nestalo.... o to se nebojí, ale jakoy v tu chvíli nemohl uvolnit své ruce. Nadechne se a mírně nad tím zavrtí hlavou. "Myslel jsem si, že si sem chtěla jít hlavně kvůli vodě, hm?" podívá se na ni a mírně se předkloní. Není si sice úplně ideální vzhledem k jeho zádům, ale na druhou stranu je to mnohem lepší než kdyby se tam rovnou smočil celý a namočil si tak i místa, která má nyní sešité několika stehy. Je pro něj ovšem mnohem jednodušší Sakuru nyní držet, když je z části ponořená ve vodě, protože i ta ji nadlehčuje a alespoň z části tak ulevuje jeho ranám. "Nebo si snad skutečně nechceš namočit vlasy?" podívá se na ni a popojde ještě několik kroků než má ponořené celé nohy a jemně začne Sakuru spouštět dolů a zase nahoru než jí nakonec pustí nohy, ale stále ji přitom drží tak, že tou rukou sjede kolem jejího pasu, aby ji přidržel, protože přeci jen je poněkud menší než on, a tak jí voda sahá až po břicho.
"Nevadí mi že je budu mít mokré... Konec konců si je můžu pak vyfénovat tak si pojd natáhnout do vody.. pomůže ti to i na ty stehy.." A jak je ve vodě tak ho vezme za ruku a opatrně stáhne a pak se přitáhne k němu a obejme... "Nebo mám jít pryč? na druhou stranu a nedotýkat se tě, hm?" Dodá
"Nevadí ti to, ale do vody si nechtěla..." zavrtí nad tím hlavou a raději nad tím ani nepřemýšlí, protože ví, že ženská logika je mnohdy nad chápání jakéhokoliv muže, a tak mu přijde zbytečné se s tímhle párat, když to stejně nejspíš nedává ani smysl. "Hm... pomůže? Ale prosím... " zavrtí nad tím hlavou. Tohle by jí zbaštil možná, kdyby byl úplným hlupákem, který naprosto nic netuší, ale to rozhodně není jeho případ. Zůstane tedy ve vodě jen po pás, aby si je nenamočil. "věř mi, že to poslední, co teď chci je zůstat v nemocnici s nějakou hloupou infekcí," zamumlá. Pochybuje, že by mu v tomhle případě prošla domácí léčba, a tak si říká, že možná nejlepší bude, když ani nebude pokoušet štěstí. Nakonec chlorovaná voda, ve které rozhodně nebyli jen oni dva zrovna úplně čistá nebude, i když to tak na první pohled může vypadat. "Chtěla by sis snad někam jít?" změní nakonec téma a i druhou ruku si dá kolem jejímu pasu přičemž se spolu s ní malinko otočí a udělá několik kroků směrem k ní přičemž ji nutí stále ustupovat dozadu až dokud se Sakura zády nedotkne stěny vedle velkého akvária s rybičkami. "obávám se, ale že jaksi nemáš na výběr," vydechne a pomalu se k ní přiblíží. V jednu chvíli to vypadá, že ji chce políbit, ale v poslední vteřině uhne na stranu a místo toho, aby se přiblížil k jejím rtům se přiblíží k jejímu uchu. "nepustím tě,"
"A proč pak mě nepustíš?" Zeptá se ho ale pak udělá ve vodě par kroků k němu a znovu ho obejme kolem krku... "Máš o mě strach? Co když jsem jak ostatní holky?" Dodá a s tím se tentokrát ona k němu nakloní ale neuhne naopak ho tentokrát políbí za to co udělal na pokoji a jak přestane tak se jen přitulí a čeká co udělá
Schválně polibek ještě prodlouží a jednou rukou ji pohladí po tváři a nechá ji tam jen tak položenou. Potom se od ní odtáhne a pátravě se jí podívá do očí. "Nejsi úplně jako ostatní," řekne po chvíli. Sám neříká, že je naprosto odlišná, protože přeci jen i on si všiml, že navzdory tomu, že se znají teprve krátce pro něj má slabost, jako všechny ostatní. Přesto si více všímá odlišností. "nemyslím si, že by ses celou tu dobu jenom přetvařovala," zavrtí nad tím hlavou, "A i kdyby..." pokrčí nad tím rameny. Co s tím nadělá. Nechystá se přeci udělat nějaké velké životní rozhodnutí, kterého by mohl potom litovat, a tak to snad ani neřeší. Skoro jakoby ta myšlenka okamžitě odplula někam úplně jinak mimo jeho vědomí. "I když musím přinat, že jsem pořád tak nějak čekal, kdy to přijde... kdy se ukážeš, že jsi jako všechny ostatní," odmlčí se, " vlastně... ten bar byl taková... menší zkouška," přizná potom. "čekal jsem, že se po Ino vrhneš... viděl jsem ti na očích, že ti nebylo lhostejné, že jsem odešel s ní, ale i tak... zvedla ses a odešlas," dodá po chvíli. Nečekal, že se takhle zachová. Vlastně jí původně tohle všechno ani nechtěl přiznávat, ale teď si říká, že vlastně ani nemá důvod k tomu, aby to tajil. "Nejsi jako oni," řekne poté se silným přesvědčením v hlase. "Jedna věc by mě, ale zajímala..."
"Co sis myslel, že v tom baru udělám? Copak tě zajímá? Zeptá se a zůstává u něj jelikož je jí u něj dost příjemně i když jsou ve vodě...
Zamyšleně ji pozoruje, na její první otázku se rozhodne neodpovídat a na místo toho jí bříšky prstů zlehka přejede po tváři. "Jak ses mě zeptala, jak můžu vědět, že nejsi jako ostatní..." nadhodí, aby lépe pochopila, co má na mysli. "Jak ty můžeš vědět, že já nejsem jako... ostatní?" zeptá se jí poté. "Neznáš mě... nevím jestli ti stačí jen... pár dní na to, aby si někoho poznala, prakticky nic o mě nevíš... nevíš jaký jsem," vysvětlí. Ne že by se ji od sebe snad snažil odehnat, právě naopak, ale tohle jej hodně zajímá. "Jak víš, že mi nejde jen o jednu věc, hm?" Podívá se na ni. Ve skutečnosti to není jen její odpověď, co jej zajímá, ale taktéž i to, co udělá. On sám totiž již z předchozích zkušeností ví, že co se týče dívek, tak ty většinou hledají vztahy, které jsou založeny na citech a ne jen ty jednoúčelové, které naopak vyhledávají spíše muži. Sám se sice setkal už i se ženami, které to vidí podobně, ale něco mu říká, že Sakura je spíše ten první typ, který hedá dlouhodobější vztah, který je založen na vzájemné lásce mezi oběma.
"Nevím jestli si takový nebo ne a proto tě chci poznat...ať máš jakoukoliv povahu. A i kdyby si byl jako ostatní tak by si mi tenkrát s těmi kluky nepomohl. Nebo si mi jen vrátil pomoc že jsem ti osetrila rány z bitky?" A zdánlivě ho sleduje
"Hmmm" přikývne a na chvilku pohledem zamyšleně uhne směrem k akváriu, ve kterém plave několik velmi zajímavých rybek. Sám nad její otázkou chvilku dumá, protože když jí chtěl ihned odpovědět, tak jakoby nenalezl ta správná slova, kterými by to měl vyjádřit a vyprávět jí úplně všechno, aby jí to do sebe zapadlo mu přijde v tuhle chvíli poněkud zbytečné. "Poznat mě?" Vratí se raději k jedné z prvních věcí, které řekla. "Hmmm v jakém směru?" Zeptá se jí s úšklebkem na tváři. Myšlenky mu na moment ujely úplně jiným směrem než je zdrávo, a tak nad tím potom jen zlehka zavrtí hlavou, "co by si chtěla vědět?" zeptá se jí raději a na chvilku se odmlčí, "možná... možná že ti odpovím, později," řekne nakone, v tomhle ohledu jí jednoduše nemůže nic slíbit, a tak se o to raději nesnaží. Následuje další odmlka, kterou Sasuke opět využije k přemýšlení a nakonec se rozhodne jí konečně odpovědět na její otázku: "Nevím," pokrčí rameny, ale pro její spokojenost se rozhodne odpověď ještě více rozvést: "Nebylo to... tedy... nepřemýšlel jsem. V tu chvíli jaksi ani nebyl čas myslet na to proč to dělám, a nebo jestli to vůbec udělám," vysvětlí. "jednoduše jsem to musel udělat," dodá. "chápeš, jak to myslím?"
"Ne nevím jak to myslíš. A poznat té prostě v obou případech...." odpoví a víc se stuli k němu... "až si budeš chtít lehnout tak řekni..." A neodolá mu opět a tak ho jemně polibi a dá ruce kolem krku... následně se i o něj opre
"Myslím, že víš... ale i tak to teď není důležité," řekne nakonec a zavrtí nad tím hlavou, aby jí naznačil, že není důvod, aby to nějakým způsobem společně řešili. "V obou případech... hm?" Podívá se na ni, skoro jakoby jí snad rovnou chtěl nechat, aby ho v tom jednom směru poznala přímo teď a tady. Když se k němu, ale Sakura přitulí jako nějaké zatoulané kotě, tak ji jen mlčky obejme a pohladí ji po zádech. Sám si na tyhle věci,.které byly skoro jako vystřižené z nějakých romantických filmů nikdy dvakrát nepotrpěl, ale nyní zjišťuje, je až tolik proti srsti mu to není, jak si původně myslel. "Spíš ty mi řekni až se budeš nudit, abychom šli..." dodá potom a na chvilku se odmlčí. Rozhlédne se přitom kolem a záhy zjistí, že tohle místo má kromě četných výhod taktéž jednu dost podstatnou nevýhodu a tou je čas. Nikde zde totiž nevidí hodiny, a tak jim bohužel nakonec.nebude zbývat nic jiného než se již podívat ven. "Ale někdy před večeři by jsme pomalu mohli jít... konec konců nám nikdo a nic nebrání v tom, abychom sem šli ještě jednou... ať už dneska trochu později, kdy tady nebude tolik lidí, a nebo i jiný den" nadhodí potom. Sám ani neví, jak dlouho se tady vlastně bude muset zdržet, ale říká si, že by možná mohl své plány poněkud přehodnotit, aby zůstali tady v tomto hotelu, kde mají všechno potřebné.
"Když budu s tebou tak je mi jedno kde budeme..." a zvedne pohled a koukne se mu do očí... "Jaký si většinou byl k holkám?" Zeptá se ho nakonec a přitom se ho drží kolem krku. "A co záda nebolí tě to v té vodě...
"Je mi fajn," odpoví jí. Ví, že by to bylo mnohem horší, kdyby je měl namočené, ale takhle mu není nijak špatně, když na to vyloženě nemyslí, tak dokáže jaksi z hlavy vytěsnit, že se mu vůbec něco stalo. "Aby si to pochopila... z určitých důvodů jsem nikdy nehledal nějaký... vážný dlouhodobý vztah," vysvětlí, "právě proto by se dalo říct, že jsem se choval jako hajzl," pokrčí nad tím rameny, "nejspíš by si to takhle mohla říct, i když není tak úplně moje chyba, že si to ony vyložily poněkud jinak než jak to ve skutečnosti bylo. Navíc si myslím, že na rovinu něco říct je mnohem lepší než kdybych jim lhal. Konec konců... když si člověk nějakou tu iluzi vytvoří a někdo mu ji potom rozbije na kousíčky, tak by to bolelo ještě víc než obyčejné odmítnutí," řekne potom. Je to sice jenom jeho pohled, ale i tak se necítí jakoby udělal něco špatného. Přeci jen to, co řekl a to, co udělal bylo pouze podle jeho vlastního přesvědčení a svědomí, které jej rozhodně netrápí. Navíc vzhledem k jistým věcem ani nemohl udělat jinak. To ovšem nemohl jen tak někomu říct. "takže... takže zhruba asi tolik k tomu,"
"Chapu a jak to vidíš teď, hm?" Zeptá se ho a pak se odtáhne a schválně mu trochu uteče...
"Teď?" podívá se na ni, "co já vím, nepřemýšlel jsem nad tím," odpoví jí, "ty snad ano?" zeptá se a spustí ruce podél těla, když mu odběhla o několik kroků dál od něj. Pomalu se tedy otočí čelem k ní a udělá jeden malý krok k ní. Schválně si dává načas. "nemyslím si, že se to dá udělat prostě tak, že si řeknu... teď si najdu nějaký dlouhodobý vztah," pokrčí rameny. Přeci jen takhle by to ani nedávalo smysl. "možná spíš záleží na někom druhém, kdo by mě donutil ten názor změnit," dodá potom a opět se k ní o něco přiblíží přičemž se čím dál tím víc dostává hlouběji do vody, protože Sakura si to zamířila zrovna na místo, kde se dno pomalu snižuje víc dolů. "Máš někam na spěch?" dodá potom a na chvilku se zastaví. Chvilku si ji jen mlčky prohlíží a neudělá víc než dva kroky za minutu, takže směrem k ní postupuje dost pomalu. Po chvíli to vytočí mírně doprava tak, jakoby ji chtěl spíš obejít a na chvilku se opět zastaví. "V tom případě jdeš ale trochu špatným směrem," poznamená a tentokrát na místo typických pomalých kroků udělá několik rychlých, které jsou sice i tak zbržděny kvůli vodě, ale navzdory tomu se mu podaří dostat se k ní a chytit ji kolem pasu tak, že ji zvedne nahoru.
Zrudne a chytí se tě rychle kolem krku aby nespadla... "N-ne nespěchám..." Zakoktá se a pak se přitáhne k tobě... "Myslím že by ses měl posunout zpátky aby sis záda zbytečně moc nemočil...."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama