................Dílovky aktualně*

.....................Minulost se vrací: Pravda nebo klam35.-36.-37.-38.-39.-40.-41.
.....................Legendary swords1.
.....................Škola strasti1.-2.-3.-4.-5.
.....................Kriminálník16.-17.-18.-19.-20.-21.-22.-23.-24.-25.
.....................Skutečná láska1.-2.-3.-4.-5.-6.-7.-8.-9.-10.-11.-12.-13.-14.
.....................Neobvyklá láska1.-2.-3.-4.
...............Force of commanders20.-21.-22.-23.-24.-25.-26.-27.-28.-29.-30.
.................The Beauty and the Beast23.-24.-25.-26.-27.-28.

..........................Spřátelení

....................Povídky na přáníZde

Chceš tady zveřejnit vlastní povídkuZde


.......................Naruto RPG Hra


.......................Pokémon rpg

......................RPG naruto nová generace

......................Bleach rpg

Kriminálník 17. díl

6. června 2017 v 9:30 | Mayu Uchiha a Masumi-san |  Povídky z Naruta
A máme opět pokračování


Mayu - Sakura
Masumi - Sasuke

"Správně našla jsem tu nějaké věci a tohle mi padlo do oka a řekla jsem si že když ti tak v tom hotelu chutnali tak že ti je upeču doma... Nevím jaké to bude dělám to poprvé tak mi aspoň řekneš jestli se to dá jíst... Ale pokud chceš něco jiného stačí říct..." A trochu ho odstrčí.. Vezme si utěrku a otevře troubu... položi to na utěrku co tam měla ještě předchystatou a vytáhne dva talíře... nabere s toho na ně a položí na stul. Troubu vypne ať zbytečně nejde... Vytáhne dvě skleničky a nadechne se: "Co si dáš k pití?"

Nakukuje jí přes rameno na ten plech, kde to skutečně vypadá a hlavně voní dosti lákavě. Skoro tedy přeslechne její otázku. "Hmmm... asi džus," odpoví mu po chvíli, když se dovtípí, že tohle nejspíš byla otázka i na něho, "ale nachystám to," řekne poté a chopí se skleniček, aby to bylo rychleji a mohli se tak dříve pustit do toho lákavého jídla. Vytáhne tedy z ledničky džus, který jim rozleje, uklidí ho a se skelničkami následně přejde kousek na stranu do menší jídelny ke stolu, kde to položí a rovnou se vrátí i pro příbory, aby to nemusela brát Sakura, když už nese ty talíře s jídlem. Počká než je tam položí a poté ji zezadu obejme kolem pasu. "vypadá to dobře," šeptne. Ani neví, co takového by na tom mohla snad zkazit, ale... je pravda, že když někdo může zkazit i čaj, tak tohle by nebylo zase tak zvláštní. "Takže proto si udělala zrovna tohle?" zeptá se a pustí ji, aby si mohla sednout ke stolu. Schválně jí přitom přidrží židli a až poté se posadí on. Nečekal by, že si to bude pamatovat, protože někomu jinému by se to mohlo zdát jen jako nějaký nepodstatný detail.
"Tak přemýšlela jsem co bych mohla udělat k jídlu než příjdeš a tak jsem nakoukla do lednice a jak jsem uviděla tohle tak jsem si řekla že to zkusím upíct ale opravdu nevím jaké to bude takže kdyby to nebylo dobré klidně řekni zlobit se nebudu...
"tak taky si nemusela dělat vůbec nic" řekne poté, "nechci tím říct, že by mi to vadilo, to samozřejmě vůbec ne ale... musela si s tím mít práci," dodá poté. Nedělá si iluze, že i když to jsou jen plněná rajčata, tak to bylo nějakmoc jednoduché. "tak myslím, že nejhorší to nebude určitě. Nespálilo se to jak tak koukám takže... už to je dobré, no ne?" řekne povzbudivě a vezme si tedy příbor, aby to mohl zkusit. Ukrojí si kousek toho rajčete spolu s tou směskou, aby to měl všechno dohromady. Je pravda že by klidně mohl i samotné rajče, ale tak... Strčí si to tedy do úst, aby ochutnal. "A víš, že to není vůbec špatné? na první pokus je to dobré," řekne po chvíli zamyšleně. Aby pravdu řekl, tak mu to podstatně něco připomíná, což se taky z části odráží i ve výrazu v jeho tváři, který vypadá skoro jakoby snad vnímal jen tak napůl. "ale povedlo se ti to... jestli to bylo vážně poprvé, tak je to dobré," dodá ještě, aby ji ujistil, že její výtvor je vskutku dobrý, i když to čekal. Už kvůli tomu vzhledu a taky té vůni. Přeci jen by to musela třeba osladit místo osolit, aby se to nedalo jíst. Rozhodně nepatří mezi ty, co by byli nějak zvlášť vybíravý.
"No byl to první pokus co jsem tohle dělala a jsem ráda že ti to chutná.... Klidně si můžeš i přidat je tam toho hodně.." A taky si vezme a opatrně jí..
Kývne hlavou, původně ani neměl náladu dnes připravovat nějaký větší oběd, alespoň pro sebe ne, ale když to tady tak vidí, tak si říká, že se možná přejí natolik, že bude mít potom problém se hýbat, a nebo vůbec dělat cokoliv jiného s výjimkou ležení na zádech. "Přemýšlel jsem..." začne po chvíli. Musel by to nakousnout a když ne teď, tak někdy jindy, ale tak nebo tak si říká, že bude lepší, když to vyřeší rovnou. "Nevím jestli si to uvědomuješ, ale s tím, co se kolem děje... nemyslím si, že by byl nejlepší nápad zůstat, proto bych chtěl odjet z města. Nevím ještě kam a pokud by si měla nějaký nápad, tak ho uvítám, ale chtělo by to místo, kde jsme ještě nebyli... nebo kde si ty nebyla. Zatím nikdo netuší, že by si mohla být ještě naživu, ale bude to jenom otázkou času než to zjistí... právě proto ti teď s přesností nemůžu říct co potom, protože všechno se bude odvíjet až podle situace," odmlčí se. " i když nemůžu předstírat, že bych nebyl nejraději, kdybych tě mohl odvést někam do bezpečí a potom se s tímle vším nějak vypořádat sám," řekne poté na rovinu. Je mu jasné, že Sakuře se tohle líbit nebude a ani on sám si nemaluje, že by to šlo uskutečnit, ale... představa by to byla hezká.
"A co třeba já nevím Amerika? Co ty na to?" A ještě jí to co má... "Pak se ti podívám na ty záda jak budeme v pokoji teda pokud chceš
"Hmm...prozatím jsem přemýšlel spíš nad něčím... ne tak daleko. Ne že by to by špatný nápad, ale právě teď jde hlavně o to, aby si byla mimo Konohu, " odmlčí se. "Dá to práci než něco vymyslíme," zamumlá. "Ale je tu ještě jedna věc, kterou potřebuju, aby si udělala... a která se ti rozhodně zrovna dvakrát líbit nebude, ale bude to potřeba," řekne poté vážně, aby jí naznačil, že je to skutečně důležité. Nejlepší by bylo, kdyby ses ještě předtím viděla se svým otcem. Jestli se k němu totiž donese, co se stalo, tak se bude chtít přesvědčit, že to není pravda a že nejsi mrtvá a právě tím by na nás mohl upozornit, a nebo všechno mnohem víc zkomplikovat. Neříkám, aby si za ním šla s tím, že s ním chceš zůstala, i když nepopírám, že by to bylo to nejlepší řešení," pokrčí nad tím rameny. "Možná ne navždy, ale..." odmlčí se a zavrtí nad tím hlavou, aby to Sakura nezačala hned naštvaně rozebírat. "Jednoduše bude potřeba, aby si mu to vysvětlila a my tak neměli za zády ještě lidi tvého otce," řekne potom. "Chápeš, jak to myslím?" Podívá se na ni, "klidně bych šel s tebou..." řekne potom, aby neměla pocit, že se ji tam chystá nechat navíc... jejímu otci by možná věřil, že nic neudělá, ale členům té jeho party ani náhodou.
"Tak fajn pokud tam budes se mnou ale vysvetlis mu to ty..." Rekne a vezme nadobi a da ho do mycky prejde k tobe kde si ti sedne na klin. Da ruce kolem krku... "Rekni mi jak to tenkrat myslela ta holka v te restauraci o tobe
Dá jí ruce kolem pasu, aby nespadla a zvedne pohled k její tváři. "Není problém... i když bych řekl, že tak jednoduše to asi úplně nepůjde," odmlčí se. Neumí si představit, jak bude Sakuřin otec reagovat a jestli se to nakonec všechno nezvrtne. Ne snad, že by si to nezasloužil, ale... úplně pro taky není. "Nevím, co teď myslíš?" Zeptá se jí potom. Pamatuje si sice, když mu tuhle otázku položila poprvé, ale i tenkrát mu malinko unikaly širší souvislosti. "Co přesně máš na mysli? Co ti řekla? S Arisu se znám...dost dlouho, nějakou tu minulost za sebou máme takže jen těžko můžu hádat na co asi tak mohla narážet," pokrčí nad tím rameny. Sám by byl rád kdyby to nebylo tak úplně nic důvěrného. "Proč ses jí vůbec předtím nezeptala sama?" Zeptá se jí potom, když si uvědomí, že jakýsi prostor k tomu musela mít stoprocentně. "Už před tím jsem ti říkal, že pokud tě něco zajímá, tak se mě na to můžeš zeptat na rovinu a přímo," řekne poté. Tohle je sice taky otázka, ale tak úplně to myslel. Spíše než na to totiž myslel, aby mu Sakura položila jednu konkrétní otázku, která zajímá ji a kterou jí někdo nenastrkal do hlavy. "A nebo jinak... na co si myslíš, že tenkrát narážela, když s tebou mluvila?" Zeptá se ve snaze jí to trochu ulehčit.
"Řekla mi jen že když se tě někdo zeptá aby si třeba jen o sobě něco řekl tak se naštveš a podobně a potom že něco tajíš a tak.... A když se tě snaží někdo ptát že si i nepříjemný a tak.. Stačí ti to takhle? Proto se ptám jak to myslela to o tobě... A taky že si tě prý získá zpátky
"Tak tomu nevěřím," zavrtí nad tím hlavou. "Nás vztah s Arisu byl... ne ke těžké ho popsat jedním slovem," řekne po chvíli, "prožili jsme si toho hodně ať už jako pár, a nebo jako přátelé, ale když se podívám na to všechno, co se stalo, tak nevěřím tomu, že by do toho šíleného kolotoče chtěla skočit zpátky" zavrtí nad tím hlavou. "Vím, že tomu asi nebudeš rozumět, protože nevíš ještě hodně věcí, ale... je tomu tak," ujistí ji a na chvilku se odmlčí. "No a co se týče tam toho... je pravda, že nejsem tak úplně sdílný, toho už sis ale nejspíš všimla i ty sama," vydechne, "Jednoduše jde o to, že každý máme svou minulost a svůj soukromý život... a díky mé práci si moc dobře uvědomuju, že stačí jen trocha a i jedna zdánlivě nevinná informace ti může zavařit. Právě proto nejsem rád, když se někdo vyptává, tahá ze mě informace a tak podobně. Nejsem zvyklý se někomu jen tak svěřovat, ale díky mé minulosti si dovoluju tvrdit, že je to odůvodněné," řekne poté, aby to nějak zakončil. "Chápeš to už alespoň trochu?" Zeptá se ji potom, protože si není jistý zda ji to podal trochu srozumitelně. "Není to něco, co by sis měla brát osobně, a nebo tak, ale... prostě tomu tak je," řekne. Právě na tomhle může i Sakura vidět, že ona tak úplně nepatří k těm, kterým by nevěřil, když už jí dal takovou nezvyklou nabídku.
"Nechápu ani slovo s toho promiň..." Šeptne a přitulí se k němu víc.. "Zkus to nějak tak abych to pochopila..." Dodá a dál se k němu tulí jelikož jí je u něj dobře
Povzdechne si, "říkám ti, že nevěřím tomu, že by Arisu něco takového řekla. To, co mezi námi bylo je komplikované na vysvětlí a aby si to pochopila, tak by si musel znát mnohem širší podrobnosti, ale vážně pochybuju, že by snad měla v úmyslu něco takového," zopakuje alespoň první část toho, co řekl než se nadechne, aby mohl pokračovat i s tou druhou částí, i když se mu zrovna moc nechce se opakovat. "pokaždé, když někomu něco řekneš o sobě... třeba o děláš... co máš ráda nebo koho, tak to někdo může využít proti tobě. Pracuju v oblasti, ve které důvěra je něco velmi vzácného. Například kdybych se s někomu svěřil s tím, že má tebe... kupříklad, tak co si myslíš, že by udělali ti, kteří by se mě chtěli zbavit? hm?" podívá se na ni a nechá to, aby si zbytek domyslela, protože něco takového ani nechce dopovědět. Nezdá se mu, že by to bylo zase tak k nepochopení, aby si to nedomyslela sama. "Proto erad odpovídám na otázky ohledně mě a mé minulosti, která... není to asi tak úplně minulost jako každá jiná. Každý nějakou máme, ale... třeba jednou pochopíš proč nepatřím k těm, kdo by o tom rádi vyprávěli," řekne nakonec.
"Hmmm když myslíš...." Odpoví a dál se tulí... "Tak co už si dojedl že by jsme se šli třeba na něco nahoru koukat a přitom ti koukla na záda at se cítíš lépe
"Vidíš, skoro jsem na to zapomněl," Vlastně kdyby mu to byla Sakura nepřipomněla, tak by si na to vzpomněl asi až později. "No přišlo by vhod, kdyby si mi vytáhla ty stehy," dodá poté s přikývnutím a jemně ji ze sebe sundá, aby se taky mohl zvednout. "koupil jsem na to nějaké ostré nůžky, aby se ti to líp dělalo... vezmu lékárničku, tak můžeš jít napřed," řekne poté a rozejde se k jedné ze skříněk, ze které vytáhne bílou krabičku, ve které má nejen ty nejdůležitější věci, ale taktéž různé věci na šití a další věci, které by jen tak obyčejný člověk do rukou dostat neměl, ale.... on už má svoje kontakty a způsoby, jak se k takovým věcem dostat. Navíc mu mnohokrát zachránili krk... a nejen jemu. Vezme tedy všechno potřebné a s tím vyrazí za Sakurou. "Můžeš potom dát vědět svému otci... ale z mého telefonu. Chtělo by to domluvit schůzku na nějakém neutrálním místě... úplně si nejsem jistý, jak dalece rozumné by bylo jet až k němu domů," řekne zamyšleně, "i když na druhou stranu by to alespoň mohlo být bezpečnější vzhledem k tomu, že by nikdo neviděl tebe..." nadhodí. Podá jí lékárničku a sundá si triko, které odloží stranou a sedne si tak, aby Sakura mohla začít.
"Mu zavolej sám ti dám na něj číslo... Říkala jsem ti že s ním nehodlám mluvit..." Řekne a sedne si tak aby na to dobře viděla... "Tak jo teď zkus zaťat zuby jelikož to není moc příjemné jak se to stříhá.." A začne jeden po druhém až to za chvílí má... Na to hned hodí desinfekci a zavaže tak aby to bylo příjemný... "Tak hotovo zlato.." Šeptne a přejde k němu ze předu a obejme ho...
"Věř mi... zažil jsem i horší věci," zavrtí hlavou nad její starostlivostí. "Musím ovšem připustit, že tohle bude premiéra," ušklíbne se poté. Ještě nikdy se neseznamoval s rodiči nějaké dívky... tedy alespoň ne takhle... u tohohle se přitom sám na chvilku zarazí. Je vůbec jeho přítelkyně nebo je to on, kdo si špatně vyložil? Zavrtí nad tím hlavou s tím, že těmihle věci se skutečně zaobírat nebude a místo toho si ji k sobě přitáhne, aby si mohla sednout a sám se zády opře, aby se mu lépe držela rovnováha. "neříkám, aby si mu volala... jen si tak úplně nejsem jistý jestli by přijel, kdybych mu napsal já. Nestojím o to, aby... no aby to dopadlo trochu špatně," řekne. Nechce se mu to moc rozvádět. "jedna smska... nemusíš s ním mluvit, to po tobě nechci," vydechne, "alespoň ne teď," dodá potom zamyšleně. "víš, ale že jestli za celou dobu neřekneš ani slovo, tak to bude vypadat jakobych tě snad do něčeho nutil? klidně i násilím," dodá potom. Je mu jasné, že kdyby její otec pojal takovéhle podezření, tak se strhne pěkná mela. Ne že by se snad dal jen tak, ale přesto... tohle zrovna není rvačka, která by byla důležitá.
"Ja mu jasne rekla ze s nim uz nepromluvim nebudu mu ani psat... napis mu to za me... nemel mi lhat a nemuselo se tohle stat
"Pořád tak tvrdohlavá..." zavrtí nad tím hlavou. "víš... myslím, že by ses na to mohla zkusit podívat i z jeho stránky... Jsi jeho dcera, jediná pokud vím, tak se tě nejspíš jen snažil ochránit. Já v tomhle světě žiju a moc dobře vím, co to obnáší a věř mi, že bych si nepřál nic jiného než, aby si toho ty byla ušetřená a nemusela si být součástí něčeho takového. Já se sem přidal... do tohohle... světa jen z jednoho jediného důvodu. Myslel jsem si, že jakmile udělám to, co jsem chtěl, tak se zase vrátil do normálu, ale nejde to. Jakmile se do tohohle jednou pustíš, tak už tě to nepustí," odmlčí se. "Představ si, kdyby si ty byla na místě svého otce a měla si svému jedinému dítěti vysvětlit, že jsi součástí mafie... součástí něčeho, v čem se perou špinavé peníze, zabíjejí lidé a i tobě, jde mnohokrát o krk," odmlčí se. Pravdou je, že z jisté části je tohle i jeho případ. Neumí si představit, že jestli jednou bude mít rodinu, tak by tohle svým dětem mohl nějak vysvětlit. "myslím si, že by si mu měla odpustit. Navzdory tomu, co udělal, tak je to tvůj otec. Někdo, kdo tě vychoval a miloval tě, Sakuro... nebuď hloupá. Jednou o něj přijdeš a věř mi, že to poslední, co chceš je, aby se ta poslední společná vzpomínka vztahovala právě k hádce," řekne přičemž se odmlčí. Ví, že je to osobní, ale nejen pro Sakuru. Tolik moc by jí chtěl otevřít oči, aby si to všechno uvědomila, ale... už ani neví, co říct.
"Hmmm i tak s nim nehodlam mluvit nemam sebe mensi duvod i kdyz bych zmizela tak by si toho nevsiml.. nenut me k tomu.. jak ty nechces minulost ja se nechci bavit o nem.. tady mas cislo a bud mu zavolej nebo napis. To necham na tobe..a stuli se co to jde
Ušklíbne se. "tohle si myslíš? Tak mi dovol, abych tě vyvedl z omylu, " řekne a trochu lépe si sedne, tak, že si Sakuru posune vedle sebe, aby ji vyvedl z obličeje. "kdyby se ti cokoliv stalo... tak by tvůj táta nepřestal dokud by nenašel toho, kdo ti to udělal a vlastnoručně si to s ním nevyřídil, víš... stejně tak jako každý jiný otec... dýchal by za tebe kdyby bylo potřeba, tak nebuď slepá a uvědom si to než bude zbytečně až příliš pozdě," odmlčí se a odtáhne se od ní. Z nějakého zvláštního důvodu si tohle všechno vztahuje na sebe. Ví, že jeho případ je něco úplně jiného, ale... rád by ji viděl šťastnou a je mu jasné, že ji to trápí, protože tak nebo tak už v ní za tu dobu umí alespoň trochu číst a tohle jednoduše pozná aniž by nad tím musel nějak moc přemýšlet. "Vím, že tohle není to, co chceš," dodá poté a s tím se pomalu zvedne, vezme si od ní to číslo a z kapsy si vytáhne mobil, který i s číslem položí na stolek,aby na něj Sakura viděla a mohla to udělat sama pokud bude chtít. "zkus nad tím popřemýšlet, dobře?" vydechne, "ne kvůli mně, nebo kvůli tvému tátovit, ale čistě jen kvůli sobě," šeptne. S tím sebere lékárničku a všechno potřebné a odnese to zpátky do kuchyně, aby to mohl uklidit a zbytky vyhodit do koše.
"Je to zbytecne ja mu nebudu volat ani psat
Zavrtí nad tím hlavou, ani se mu už nechce o tom bavit. To všechno mu přijde natolik absurdní a hloupé... skutečně nechápe tu její divnou logiku, která jí tohle všechno nejspíš napovídá, a nebo ji k tomu minimálně postrkuje. Skoro jakoby v hlavě měla nějaký ten blok, přes který se nedokáže dostat. Vlastně by řekl, že na tohle své chování jednou nejspíš pořádně doplatí a možná toho nakonec bude litovat a dá mu za pravdu. Přirozeně by si přál, aby ten den nikdy nenastal, ale obává se, že je to prakticky nevyhnutelné. "Můj názor znáš, co by si měla udělat je sice na tobě, ale řekl bych, že by ti neublížilo, kdyby... no kdyby si mu napsala alespoň tu zprávu. Vždyť o nic tak hrozného nejde no ne?" Zeptá se, i když odpověď ani nečeká. "Jde mi o to, že by měl jaksi vědět, že mu to píšeš ty a ne někdo jiný," řekne potom. Už tak doufá, že její otec bude rozumný a nechá si to všechno nějak v klidu vysvětlit, aby z toho nebyly ještě mnohem větší problémy. Schová tedy zpátky tu lékárničku a vrátí se pomalým krokem do obýváku. " zkus se nad tím zamyslet... a neříkej mi, že si s tátou nezažila žádné hezké chvíle, které by mohly převážit to, co se stalo právě teď..." řekne potom. Přeci jen pochybuje, že by tohle bylo něco, co by jí mohlo naprosto změnit pohled na něj.
"Já svůj názor nezměním... Je mi jedno co bylo jako dítě neměl mi lhát takže já mu ani nenapíšu pokud chceš číslo máš můžeš mu napsat.... Viděl si jaká jsem k němu byla nemělo by ti dělat problém to napsat jako já.... Já s ním holt nepromluvím nechtěl mi to tam vysvětlit tak si s ním už nemám co říct
"Tak... řekl bych, že důvod proč ti to neřekl rovnou jsem byl já," pokrčí nad tím rameny s úšklebkem na rtech, "Kdopak by asi tak rád mluvil o tajných věcech s někým o kom nic neví, hm?" podívá se na ni a nakonec přejde k ní tak, že se zastaví ani ne půl metru od ní. "vlastně bych řekl, že si o mě už pozjišťoval dost věcí..." řekne poté zamyšleně. "Hm... zajímalo by mě, na co nakonec přišel. Očividně ne na to nejdůležitější, když jsem ještě pořád tady a ty taky," řekne poté. Konec konců kdyby její otec přišel na to, co je Sasuke zač, tak by ho asi těžko nechal, aby trávil čas s jeho dcerou. Tomu se mu ani v nejmenším nechce věřit. "můžeme to nějak uzavřít později... k večeru," řekne poté. Říká si, že večerní schůzka by asi byla v mnohém bezpečnější navíc.. teď se mu zrovna nikam nechce, když se teprve před chvilkou vrátí. Na místo toho, aby mu tedy napsal natáhne ruce k Sakuře a jemně si ji přitáhne k sobě. "pokud nebudeš tedy proti," dodá poté, aby se ujistil, ale ani ji nenechá, aby na to něco řekla, protože ji hned na to dlouze políbí na rty.
"Nebudu proti kdyz to bude k veceru.. a klidne mu to napisu ale slib mi ze tam budes se mnou..." septne a taky ho polibi a da ruce kolem jeho krku a prituli se co ji to jen telo dovoli
"Říkal jsem ti, že tam půjdu s tebou... samotnou bych tě jít nenechal, i když jde o tvého otce," řekne poté. Nejde snad o to, že by si myslel, že by jí její vlastní otec mohl ublížit, to ani v nejmenší, ale spíše si není jistý zda-li u něj mezi jeho lidmi nejsou někteří, kteří by mohli být v úzkém sepětí s těmi, co si objednali tu Sakuřinu vraždu. "Vím, že je to těžké, rozumím tomu moc dobře, věř mi, ale... nic víc než jednu smsku po tobě ani nechci," vydechne a věnuje jí ještě jeden krátký polibek na rty než se od ní odtáhne alespoň tak, aby jí viděl do obličeje. Rukama potom na kratičký moment sjede k jejím bokům skoro jakoby si ji sám chtěl přitisknout ještě více k sobě, ale už tak mezi nimi není žádný volný prostor, a tak je nakonec vrátí zpátky kolem jejího pasu. "Máme ještě.. no minimálně pár hodin než budeme muset začít něco dělat," nadhodí po chvíli s jistou otázkou ve tváři, "copak bys mezitím chtěla dělat...? Hm?" zeptá se jí nakonec přímo a jednu ruku natáhne k jejímu obličeji a jemně ji pohladí po tváři. Svou ruku tam poté nechá a jen na ni chvilku mlčky kouká zatímco sám přemýšlí nad různými variantami, které se jim nabízí.
"Tak muzeme treba odpocivat a koukat na filmy nebo si povidat. Nebo mas ty nejaky nápad
"Hmmm... nápad bych možná měl. Ono je dost věcí, co bysme mohli dělat, aby jsme si trochu zkrátily tu dlouhou chvíli," šeptne tajemně. I když předpokládá, že Sakuře brzy dojde, kterým směrem se ji snaží postrčit. "možná by se tomu dalo říkat i trochu odpočinek," připustí potom. Konec konců každý to bere poněkud jinak. "nebo" začne poté a svými rty se pomalu přiblíží k jejímu uchu, "nebo si chceš raději jen lehnout, ležet a koukat na filmy?" zeptá se jí poté, i když z jeho hlasu je znát, že úplně nadšený z tohohle plánu není. Konec konců na úplně takovouhle pohodičku není zvyklý ani omylem a navykat si na to ani nechce. Přeci jen si nemůže dovolit zlenivět. "Možná bude nejlepší, když půjdeme do ložnice," začne poté, jemně ji políbí na krk a poté se od ní pomalu odtáhne. Udělá přitom několik kroků směrem k ní, kterými ji nutí couvat až dokud se Sakura zády nedotkne stěny. "A tam to... probrat?" navrhne jí. Volnou rukou, kterou ji předtím hladil po tváři jí po ní přejede ještě jednou. Tentokrát ovšem značně pomaleji a spíše jen hřbetem ruky. Pátravě přitom hledí do jejího obličeje ve snaze z ní vyčíst nějakou tu reakci, ať už kladnou a nebo zápornou. Jakoukoliv.
"Tak nejsem proti jestli mas napad.." a udela par kroku k nemu a obejme ho ze si o nej opre hlavu a privre oci a ruce ma kolem jeho krku
"Říkám, že bych možná jeden měl," řekne poté, neví jestli ho Sakura tak úplně pochopila, ale na druhou stranu je pravda, že tohle nejspíš už brzy zjistí. "tak pojď," šeptne. Mobil nakonec nechá jen tak na stole i s papírkem, na kterém je číslo jejího otce s tím, že s tímhle se můžou klidně vypořádat i o něco později, protože není sebemenší důvod, aby to řešili právě teď a taky, když už mají před sebou ještě chvilku volna, která by se dala nějak velmi smysluplně využít. Vezme tedy Sakuru do náruče, jednak, aby ušetřil čas a taky už jen z vlastního rozmaru. Několika kroky následně přejde do ložnice, kde jemně strčí do dveří, aby se otevřely a jakmile projde, tak je zase trochu silnějším postrčením zavře. Jsou tam sice sami, ale i tak budí zavřené dveře mnohem lepší dojem. Dojde s ní tedy až k posteli, na kterou ji tedy položí, ale neodtahuje se od ní, právě naopak. Nakloní se nad ni a jemně jí jednou rukou odhrne vlasy z obličeje, které se jí tam dostali a potom se už k ní nakloní ještě víc a tentokrát ji ještě políbí na rty.
Taky ho polibi a chyti tak ze si ho k sobe stahne a muze ho tak pevneji obejmout.. "tak copak mas za napad?" A da mu jednu ruku do vlasu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama