................Dílovky aktualně*

.....................Odpusť mi1.-2.-3.-4.-5.-6.-7.-8.-9.-10.-11.-12.-13.-14.
.....................Forgetten past10.-11.-12.-13.-14.-15.-16.
.....................Škola strasti1.-2.-3.-4.-5.
.....................Kriminálník25.-26.-27.-28.-29.-30.-31.
.....................Skutečná láska1.-2.-3.-4.-5.-6.-7.-8.-9.-10.-11.-12.-13.-14.
.....................Neobvyklá láska1.-2.-3.-4.
...............Force of commanders20.-21.-22.-23.-24.-25.-26.-27.-28.-29.-30.
.................The Beauty and the Beast23.-24.-25.-26.-27.-28.

..........................Spřátelení

....................Povídky na přáníZde

Chceš tady zveřejnit vlastní povídkuZde


.......................Naruto RPG Hra


.......................Pokémon rpg

......................RPG naruto nová generace

......................Bleach rpg

Kriminálník 22. díl

16. června 2017 v 11:30 | Mayu Uchiha a Masumi-san |  Povídky z Naruta
A máme opět pokračování


Mayu - Sakura
Masumi - Sasuke

"Aha... A přemýšlel si někdy i nad tím co bys dělal když bys sis našel řekněme někoho do koho se řekněme zamiloval? Co bys pak dělal? Jak bys s tím přestal a co bys dělal za práci nebo nevím jak to nazvat



"Přemýšlel jsem nad tím a ne jednou," odpoví jí na to a pomalu přikývne. "Ale nějak jsem nedošel k uspokojivému závěru. "Víš to, co jsem předtím udělal jsem udělal, protože jsem chtěl pomstu. Jenže co jsem si už potom neuvědomil bylo, jaké následky to na mě vlastně zanechalo... to, co jsem udělal... nemůu to vrátit. A vlastně si ani nejsem jistý jestli je vůbec možnost, že bych mohl začít od znova a jednoduše toho nechat. Minulost si nás vždycky najde.... a já bych v žádném případě nechtěl, aby na to potom doplatil někdo, na kom by mi záleželo... takže... tohle je tak trochu něco na co nejspíš nikdy nedostanu úplně přesnou odpověď. I kdyby se nic nedělo rok... dva... deset... vždycky tu bude to... co by kdyby?" zavrtí nad tím hlavou. Neumí si představit, jak by takovou ztrátu potom dokázal zvládnout. "možná bych se vrátil k policii... možná taky ne. Nejspíš bych se, ale snažil dělat něco úplně jiného... něco co by mě bavilo, ale zároveň jsem se jaksi stranil těchhle skupin... ať už těch dobrých, nebo zlých nemuselo by to dopadnout úplně nejlépe ani v jednom případě," řekne potom. "Abych pravdu řekl, tak neznám nikoho komu se od tohohle svinstva podařilo dostat... tedy alespoň ne úspěšně,"
"Chápu... No nech me to být ono se to nějak vyřeší, ale slib mi že ať uděláš cokoliv a kdekoliv, že dáš na sebe pozor a že se ti nic nestane... Mám o tebe strach a velký... Nechci prostě aby se ti něco stalo.." Šeptne a znovu se ho chytí kolem krku a koukne mu do očí ale neuhýbá
Je mu jasné, že na tohle si naběhl on sám. Může za to, že se o něj teď bojí a vlastně ani nemá pořádné argumenty proč by se bát neměla. "přesně kvůli tomuhle jsem ti o své práci moc říkat nechtěl," vydechne, "nechci, aby ses o mě bála," šeptne a pohladí ji jednou rukou po tváři, "já se ti vždycky vrátím... ať už budu kdekoliv... říkala si, že mi věříš, tak věř i tomuhle," šeptne a potom si ji přitáhne ještě trochu blíž,aby ji mohl políbit na rty. Neumí si představit, jak to bude vypadat až tohle všechno pomine a Sakura bude zase v bezpečí. Kdo ví, co bude muset udělat potom. Přijde mu z části i dost možné, že by pro ni bylo nejlepší, kdyby od ní dal jednoduše ruce pryč, ale... neumí si to představit. Alespoň ne jen tak. Něco mu totiž říká, že by to možná bylo dobré pro ni, ale že by to zároveň mohla být ta největší chyba jakou by v životě udělal. Kdo ví. "Co kdyby jsme šli pomalu dolů? podívat se jestli jsou už vzhůru i ti dva?" navrhne jí potom, když se od ní pomalu zase odtáhne. Přeci jenom už je docela dost hodin. Sice se to nezdá, ale jen tak si povídali docela dost dlouho.
"Mě se ani ted nikam nechce... Bych tady ještě zůstala takhle.. Je mi fajn takhle ležet u tebe.." A opře se o tebe... "Já vím, že si nechtěl ale to je jedno...." A tulí se
"No teď už ano," řekne poté, je pravda, že to co řekl už nemůže vzít zpátky a tím pádem ji ani nemůže donutit, aby na to zapomněla. "Jen chci, aby ses o mě zbytečně nebála a nedělala si starosti..." dodá potom s pokrčením ramen. "No jestli chceš zůstat ještě v posteli, tak klidně, ale já si půjdu dát rychlou sprchu," řekne potom. Moc se mu už ležet nechce, i když je pravda, že to skutečně zní poměrně lákavě. Přesto se od ní opatrně odtáhne a uloží ji na polštář, o který se předtím opíral. "Hned budu zpátky," dodá potom. Vezme rovnou i to album, které uloží zpátky do tašky, aby se tam potom jen tak nepovalovalo a následně si vezme nějaké věci na převlečení, aby se tam potom nemusel vracet v ručníku a pomalu vejde do koupelny, kterou mají hned vedle. Dá si tedy krátkou studenou sprchu, která jej dostatečně probrala a jakmile se převlékl a usušil si vlasy, aby mu z nich nekapala voda, tak se vrátil zpátky za Sakurou do pokoje. "Pořád se ti nechce stávat?" Prohodí směrem k ní s úšklebkem na tváři. Upřímně by spíš čekal, že to ona bude zahat z postele jeho a ne naopak. Na jednu stranu jí to ovšem ani nemá za zlé, obzvlášť když viděl, jak včera vlastně vypadala. Vzhledem k tomu si říká, že by mohl považovat za zázrak, že ještě vlastně nespí.
"No nechce ale chtěla jsem jít za tebou a překazil si mi to.." A kouká na něj. "Škoda mohli jsme se probrat oba, ale nevadí..." A pak se nakonec zvedne a jde za ním... "Nebo máš ty snad lepší nápad?" A opře si o něj hlavu
"Hm," vydechne a za pas si ji k sobě přitáhne o něco blíž. "Škoda... mohla si mi říct, co na mě plánuješ," šeptne. "No jestli mám lepší nápad to nevím, ale..." začne než to ovšem stihne doříct, tak uslyší klepání na dveře. S tím se otočí, "dále," řekne dost nahlas, aby jej bylo slyšet. Hned na to do pokoje vejde Naruto se svým typickým úsměvem na tváři. "Dobré ráno," pozdraví je oba, "jen jsem vám přišel říct, že za chvíli bude oběd..." poznamená, "tak aby jste věděli," dodá potom přičemž letmo kývne hlavou na Sasukeho, který pomalu přikývne. "Jasně, hned přijdeme," ujistí ho hned na to Sasuke a jakmile za sebou Naruto ty dveře zavře, tak se podívá zase zpátky na Sakuru. "Tak co kdyby ses mezitím převlékla a já tě šel počkat dolů?" Navrhne jí potom. Stejně už začínal mít docela hlad takže mu tohle oznámení přišlo dosti vhod. "A potom uvidíme, co podnikneme..." řekne potom zamyšleně. Je spousta věcí, které by se tady dali dělat, ale kdo ví, co jim chtěl včera Naruto vůbec říct. "Můžeme se potom spolu nějak domluvit, co bys chtěla... třeba se trochu projít nebo něco jiného...uvidíme i jaké bude počasí," navrhne jí potom. "Souhlasíš nebo máš jiný nápad?" Zeptá se ho potom se zájmem
"Já nevím nemám ani nějak hlad... Ale pokud máš ty tak klidně jdi nebudu tě tady držet..." A pustí se ho aby mohl jít dolů za nimi...
"Měla by si něco jíst," řekne poté dost vážně a malinko se přitom zamračí. "No tak...tolik ses na Naruto těšila tak přeci teď neprosedíš celou tu dobu tady na posteli, no ne?" Podívá se na ni a jemně ji přitom pohladí po tváři. "Poslyš, vím že tohle úplně není to, co jsme plánovali...nebo co si chtěla ty, ale... bude to lepší. Dostanu je. Slíbil jsem ti to, tak mi teď musíš věřit, ano?" Naléhá na ni potom vážně. Hodně mu na tom záleží. Ví, že si musí pospíšit, ale tak úplně to stejně nemůže urychlit, aniž by se něco pokazilo. "Tak pojď dolů..nemusíš jíst, ale dáš si třeba alespoň čaj, dobře?" Navrhne jí potom kompromis. Říká si totiž, že by nejspíš bylo nejlepší kdyby ji tady nenechával samotnou. Neměl by z toho dobrý pocit, to ani v nejmenším, "no tak... a potom budeme dělat, co jenom budeš chtít hm? Můžeme si třeba zajít do lesa na procházku... udělat si piknik pokud budeš mít náladu a bude trochu hezké počasí... uděláme si hezký den, co myslíš?" Navrhne jí poté ještě několik variant a pomalu se potom zvedne z postele, vezme ji za ruku a nepouští ji, "no tak..." řekne poté ve snaze ji skutečně přemluvit k tomu, aby mohli společně jít dolů, najíst a potom skutečně něco podniknout. Přeci jen zdejší příroda je vskutku nádherná a stojí za to si ji projít a porozhlédnout se kolem.
Podiva se na nej a jen prikyvne.. "tak dobre.." a drzi se ho.. "a kam by jsme sli?" A opre se o nej...
Oddechne si, když Sakura nakonec souhlasí. Přeci jen si říká, že takhle to jistě bude mnohem lepší. "No to už je na tobě kam bys chtěla...jestli raději někam do civilizace do města, a nebo by si raději šla do přírody...už jsem říkal, že je tady dost hezký les, kde bysme se mohli procházet...odpočinout si... relaxovat,".pokrčí nad tím rameny. Přeci jen říká, že na jednu stranu není důvod, aby zůstali tady v domě, i když to je další varianta. "Tak půjdeme," usměje se nad tím a spolu s ní se rozjede dolů po schodech. Už na schodech přitom cítí lahodnou vůni jídla. "Dobré ráno,".pozdraví je tam. "Ahoj vy dva, jdete tak akorát na čas," usměje se na oba dva Hinata,.která právě teď stojí u plotny a dodělává jejich dnešní oběd. "Tak co jak jste se vyspali?" Zeptá se jich Naruto jakmile si jich všimne a kývne, aby si v klidu sedli na židli ke stolu jako doma. "Co chcete k.pití?" Zeptá se jich potom dokud stojí a začne vytahovat jednotlivé skleničky, aby jim do nich mohl nalít pití. "Mě bude stačit jenom obyčejná voda," odpoví mu na to Sasuke. Teď moc nemá na nic sladkého a ani teplého k pití zrovna chuť. "Dobře," kývne na to Naruto a podá mu skleničku s vodou a poté se otočí na Sakuru, "a ty? Chceš nějaký džus nebo třeba čaj?" Zeptá se potom.
"Me je to uprimne jedno co to bude..." a sedne si. "Co treba ten les a koukne na Sasukeho jestli bude souhlasit
"Tak dobře, tak třeba džus? Jahodový? Máš ho pořád ráda ne ?" Nadhodí potom Naruto a naleje jí džus, který jí jí potom podá ve skleničce. "To zní fajn," kývne na to Sasuke hlavou. "Snad nebude pršet..." dodá potom a koukne na Naruta, který si sedl k nim ke stolu. "Co? Plánujete dneska procházku po lese?" Zeptá se jich. "Tak nějak... je to dlouho, co jsem tady byl naposledy, docela by mě zajímalo, jak se to tady v okolí změnilo" řekne poté Sasuke se zájmem. "No...to ti můžu říct i já...nic," odpoví mu Naruto se smíchem, "ale ne tak...většina je skutečně stejná jako předtím, ale dneska by mělo být hezky, takže je to asi nejlepší nápad," přikývne. "Tak uvidíme...my si to tam nějak projdeme a uvidíme..." odpoví mu na to Sasuke a jemně Sakuru pohladí po zádech, "ale měla by ses i najíst...aby sis na to potom nezapomněla až někde v lese...to nám potom asi moc k něčemu nebude navíc to bude docela dlouhá cesta..." varuje ji potom, "viděl bych to na celodenní procházku...pokud nás to bude bavit," řekne potom. Moc se mu nelíbí, že by Sakura měla jít někam bez oběda. Konec konců tohle není tak úplně nejlepší nápad. "A nebo ten piknik..." dodá potom s pokrčením ramen, aby si mohla vybrat
"Tak dobre najim se ale ten piknik si udelame i tak na nejakem hezkem miste..." A opre si hlavu o jeho rameno...
"Hm," kývne na to Sasuke hlavou. Kdyby byl proti, tak by to ani nenabízel. "A co máte v plánu dneska vy dva?" prohodí potom k Narutovi s Hinatou. Nepřekvapí ho ovšem, že slova se rovnou chopí Naruto. "Musím zařídit ještě nějaké věci..." odpoví mu na to, "vlastně... je toho trochu víc a s tím vlastně souvisí tak trochu i to o čem jsem chtěl s vámi včera mluvit," nadhodí Naruto, který konečně mohl navázat na jejich předchozí rozhovor, když už ho od toho včera stopli. Ví, že pro některé to novinka nebude, ale pro někoho to novinka bude. Při téhle myšlence se přitom podíval na Sakuru se svým úsměvem na rtech. "No ono..." začal tedy s vysvětlováním, ale na jednou, snad poprvé v životě jakoby nevěděl, jak pokračovat. "jde o to, že bych byl rád.. tady my oba by jsme byli rádi, kdyby jste si na nás udělali takový... jeden den čas," začal pomalu. Sasukemu ihned docvaklo o co blonďákovi jde, ale schválně jej nechával, aby si tohle dořekl on sám. "No jednoduše bysme vás oba rádi viděli na naší svatbě..." vymáčkne se potom se širokým úsměvem na rtech. "Myslel jsem si, že přípravy budou trvat trochu déle," prohodí Sasuke jen tak, "No, to sice jo, ale... malinko jsme to urychlili..." odpoví mu na to Naruto s pokrčením ramen. "A to ti ale ještě neřekl tu nejdůležitější část.." vloží se do toho Hinata zatímco začne nosit na stůl. "Nejdůležitější část?" zopakuje a s tím se podívá na Naruta, který si odkašle. "No... co bys na to řekl, kdyby si mi šel za svědka?" nadhodí čímž Sasukeho malinko vyvede z míry, i když by se to dalo čekat. "Byl bych rád..." dodá potom a podívá se na Sakuru, "Navíc... myslím, že Sakura by byla nádherná družička... co ty na to?" zeptá se, tentokrát Sakury.
"A k cemu zas tohle.. prosre to nejak udelejte ale ja za zadnou druzicku nejdu... me tohle nebavi... na svatbu pujdu ale jen jako hoyt.. na takovou vec si najdi nekoho jineho...
Sasuke, stejně jako Naruto se překvapeně podívá na Sakuru. Je pravda, že na Sasukem to zase tolik vidět nejde, ale nečekal, že Sakura bude najednou tak nepříjemná. Pokrčí nad tím ovšem jenom rameny. "Plánujete vlastně větší nebo spíš menší svatbu?" nadhodí potom, aby změnil řeč na jiné téma a ani jeden ze snoubenců se nad tím moc nepozastavovali. "No.. tak něco na půl, ani jeden nechceme nic velkého, ale lidí tam bude...no ještě jsme to nepořítali," pokrčí nad tím Naruto rameny zrovna ve chvíli, kdy před ně na stůl Hinata postaví talíře s jídlem, které připravila. Ujistí se ještě, že tam všichni mají příbory a potom se i ona posadí. "no ještě vám určitě dojde pozvánka takže... detaily budeme moct vyřešit i potom," dodá a potom už se pustí do jídla, které nejen, že dobře vypadá, ale taky dost dobře voní. Sasuke tedy pomalu pustí Sakuru, aby se taky mohl najíst. K tomu předtím se už raději ani nevrací, protože neví, co by na to snad mohl říct. "můžeme vyrazit potom hned po obědě... " navrhne Sakuře. Říká si, že na jednu stranu není důvod, aby se zbytečně zdržovali, když je čeká dost dlouhá a jistě i velmi krásná procházka. Navíc ne že by snad nevěřil na předpovědi počasí, ale... jeden nikdy neví, kdy se něco pokazí, a tak by nerad zbytečně čekal na něco, co by se mohlo ještě pokazit.
"Dobre..." a zacne pomalu jist... "neni to spatne.." a jak sni tak crvrtinu tak odlozi pribor.." napije se a premysli co ma delat
"jsem ráda, že ti to chutná," odpoví jí na to Hinata a úsměvem. Na chvilku zůstane u stolu ticho, jak všichni potichu jí svůj oběd. Každý z nich je přitom ponořený ve svých vlastních myšlenkách a jakmile dojí i poslední z nich, tak Hinata vezme jejich talíře, aby je mohla umýt a potom uklidit. S tím se Sasuke podívá na Sakuru a potom na hodinky. "Dej mi deset minut... pro něco skočím a za těch deset minut se sejdeme před domem dobře? ty se mezitím nachystej... i když je tam lepší počasí, tak si vezmi alespoň nějakou lehkou bundu, aby ti nebyla zima..." řekne poté a pomalu se zvedne od stolu. Prohodí ještě několik slov s Narutem a s Hinatou a poté se rozejde ke dveřím, obuje se a obleče a vyjde ke svému autu, se kterým odjede zpátky do města do obchodu, kde nakoupí nějaké věci, co by se jim mohli na ten dnešní piknik hodit, aby to měli všechno a na nic nezapomněl. Potom, skutečně za těch deset minut se zase pomalu vrátí k domu, kde nechal Sakuru. Vystoupí a jen s ležérně opře o auto zatímco čeká než bude Sakura připravená na odchod a vyjde ven, jak jí předtím říkal. Svůj pohled po chvíli ze dveří přesune na nedaleký les, který teď působí skutečně kouzelně a tajemně zároveň.
Sakura si nasla nejake tmavsi jeany tricko a ryflovou bundu...s tjm prejde do predsine kde si da tenisky a vyjde ven a jde za Sasukem.. jak za nim dojde tak ho obejme jelikoz videla ze je nejak mimo
Sasuke svůj pohled pomalu přesune zpátky na dívku před sebou, "hotová?" zeptá se a sjede ji pohledem, když zjistí, že je dostatečně oblečená na jejich dnešní malý výlet, tak se trochu napřímí, že se už neopírá o auto. "máme dvě možnosti... buďto půjdeme pěšky a rovnou na nejbližší pěšince zahneme do lesa, aby jsme to nebrali rovnou mezi keř i a nebo kousek pojedeme autem.. měla by tam být delší cesta, po které se dá projet a potom místo, kde bysme mohli auto nechat a jít dál do lesa," navrhl jí potom. Les se nachází jen kousek za domem a není tam nějaká moc fregventovaná cesta, kvůli které by museli auto nutně použít, ale i tak si říká, že možná ten kousek popojet, aby se s tím nemuseli tahat by nebylo tak úplně na škodu. "Ale pokud chceš jít pěšky celou dobu, tak nejsem proti," dodá poté rezignovaně, naznačujíc, že volba je tentokrát na ní. Sám přitom zůstává dál stát, čekajíc než se rozhodne, protože přeci jen nemá nejmenší důvod něc z toho auta vytahovat, kdyby se potom rozhodla, že si to rozmyslela a chce jet. Nebral těch věcí sice zase tolik, protože se mu to nezdálo být potřebné už jen kvůli tomu, že by se mohlo stát, že se to počasí lehce pokazí, ale i tak se i ten koš za chvilku trochu pronese.
"Tak ja bych brala prochazku ale co kdyz zacne prset? To se mame zase kam schovat.." a pohladi ho po tvari
"Tak samozřejmě jsem to nemyslel tak, že bysme celou tu dobu projížděli lesem autem," zavrtí nad tím hlavou, tuhle variantu vlastně ani nenavrhoval, "tak pojď... popojedeme... nebo jestli tady budeme ještě chvilku stát, tak snad vážně začne pršet," nadhodil. Nebe bylo sice stále ještě bez mráčku, ale to se mohlo taky pěkně rychle změnit. Raději tedy otevřel Sakuře dveře na straně spolujezdce a jakmile nastoupila, tak je zase zavřel a poodešel z druhé strany, kde si sedl na místo řidiče a rovnou vyjel po té polní cestě, která stoupala stále výš a výš dokud kolem nich nebylo nic jiného než jen samé stromy. Po několika metrech na menší plošince, která očividně sloužila jako provizorní parkoviště, a nebo odpočívadlo zaparkoval a vystoupil z auta. Bez otálení přešel ke kufru, ze kterého vytáhl jak piknikový koš, tak i deku, vzal to a kufr následně zavřel přičemž v neposlední řadě zamknul auto. "tak..." vydechl a rozhlédl se potom kolem nich. To místo už od pohledu působilo velmi uklidňujícím dojmem. "tak pojď... půjdeme... " pronesl po chvíli a natáhl k Sakuře ruku, už jen pro jistotu, kdyby náhodou po cestě zakopla, tak aby ji mohl zachytit a ona si tak zbytečně neublížila.
"Dobre... vypada to tu fajn i klid..." a chyti se ho a trosku i opre jak jdou... "Sasu? Mel si nekdy nekoho rad?
"Předpokládám, že teď máš na mysli trochu... jiný druh lásky..." řekne potom a na chvilku se nad její otázkou zamyslí. Je pro něj docela těžké, kdy mu na někom záleželo nějak víc... tedy na nějaké dívce, protože je mu jasné, že Sakura se ptá hlavně na tohle. "Hm... možná," kývne potom hlavou na znamení souhlasu a koutkem oka se na ni přitom podívá, "proč?" zeptá se jí potom a podívá se před sebe, aby se alespoň on díval pod nohy kam šlapou. Vydali se sice po poměrně dobře vyšlapané a viditelné pěšince, která zatím nevypadala, že by se na ní měli skrývat nějaké kořeny, a nebo pařezy, o které by mohli zakopnout, ale přesto. Místo kam ji chtěl Sasuke vzít bylo trochu dál od pěšinky, aby jej lidé jen tak nenašli, a tak musel dávat pozor kam jdou, hlavně protože on sám si to už moc nepamatuje. "A ty?" zeptá se jí potom, "myslím teď někdy v minulosti..." zeptá se jí potom na oplátku. Nenaráží přitom tak úplně na vztahy, ale právě na kohokoliv ke komu Sakura cítila nějakou náklonost ať už nedávno, a nebo před delší dobou. Sám ani neví proč mu na tom tolik záleží, skoro jakoby to snad mohl jen tak jednoduše změnit.
"Kdyz nepoxitam Naruta ktereho beru jako bratra tak ne.." Odpovi a kouka se nak to tu vypada
Pomalu nad tím přikývne. Svým způsobem ho to potěšilo, přeci jen vědomí, že nikde na něj nečeká konkurence by snad neurazila žádného jiného muže. Samotného ho až překvapuje, jak moc napjatý byl než mu odpověděla. Skoro jakoby snad na tomhle nějak moc záleželo, když on je teď ten, kdo je tam s ní a ne někdo jiný. Slovně to ovšem nijak nekomentuje, protože zrovna v tu chvíli se dostanou do té části, kde by měli pravděpodobně zabočit. On sám se na chvilku zastaví a rozhlédne se kolem. Není to rozhodně stejné jako předtím, když tady byl naposledy, a tak může jen doufat, že je nezavede někam úplně jinam, ale nakonec sestoupí z cesty a spolu se Sakurou ruku v ruce pokračuje dál lesem přičemž se snaží vybrat pokud možno tu nejpříznivější cestu, aby se dobře šlo hlavně Sakuře. "Měli bychom tam za chvíli být," řekne poté z části jen sám pro sebe. Neví jak dlouho to bude trvat a když už si pomalu myslel, že skutečně někde špatně zabočili, tak se před nimi objevila útulná mýtinka, která byla z obou stran kryta stromy. Sasuke se přitom zastavil kousek od středu a pustil Sakuřinu ruku. Košík odložil na zem, kde následně rozprostřel tu velkou teplou deku.
Sakura se kouka celou dobu kolem a kdyz ji Sasuke pusti tak mu pomuze s dekou... sedne si a Sasukeho jemne chyti za ruku a stahne dolu... trochu ji prekvapi tim ze to sasuke nevychyta a tak zcervena jelikoz na nej kouka kdyz on si v klidu nad ni kleci s toho jak jej stahla za ruku...
Původně se natahoval pro ten košík, aby jej dal taky na tu deku, i když na tom zase tak nezáleželo. Když jej ovšem Sakura zatáhla za ruku, tak na moment ztratil rovnováhu a než si to nějak uvědomil, tak už klečel nad ní se svým obličejem v těsné blízkosti k tomu jejímu. Sám je z toho malinko vykolejený, ale po chvíli, když se ujistí, že se Sakuře pod ním nic nestalo se mu na tváři objeví jeho typický úšklebek, "copak?" podívá se na ni, všímá si moc dobře, jak její tváře najednou změnily barvu a musí přiznat, že i když by teď mohla konkurovat nějakému rajčeti, tak jí to sluší... možná, že o to víc,když už ji přirovnání i k jídlu. Obzvlášť ke svému oblíbenému. "předpokládám, že nebudeš protestovat že se tady trochu... hm... zdržíme?" zeptá se a sjede ji pohledem, i když už dopředu ví jaká bude její odpověď. Jednou rukou se opře o deku tak, že se k Sakuře nakloní ještě víc a tím pádem ji samotnou donutí se trochu víc zaklonit. Upřeně jí přitom hledí do očí, za tu chvilku mu hlavou proběhne nespočet různých myšlenek, ale nakonec přeci jen udělá jen jednu jedinou věc, kterou původně chtěl a to, že se k ní nakloní ještě víc, tentokrát ovšem jen svou hlavou a přitiskne své rty na ty její v dlouhém polibku.
Taky ho polibi a da si ruce kolem jeho krku a pritahne si ho bliz k sobe.. pak se trochu nakloni k jeho uchu a septne: "nebude mi to vadit.." a pak se skloni z jeho ucha k jeho krku a schvalne ho jemne libne a pak se vrati a da mu jeste jeden na rty
"Hmmm" pousměje se a zatímco ji políbí ještě jednou na rty, tak se k ní začne víc a víc naklánět dokud Sakuru jemně nepoloží na měkkou a hlavně teplou deku, kterou schválně zvolil, aby jim nebyla zima, kdyby se náhodou ochladilo. Nakonec když se pomalu odtáhne od jejích rtů, tak se s nimi přesune k jejímu uchu. "Jsem rád, že nejsi proti," zašeptá s potutelným úsměvem na rtech a jemně ji pohladí po boku, po kterém svou ruku začne sunou víc a víc náhodu dokud se s ní nezastaví u její tváře, po které ji jemně pohladí a na chvilku se jí zadívá do oči. Mnohokrát předtím si říkal, proč mu tolik lidí hledí do očí s takovým zvláštním výrazem ve tváři... až doteď. Teď, zdá se, tomu konečně rozumí. Konečně to chápe a to hlavně díky tomu, že on sám si teď připadá, že se na ni kouká podobným způsobem jako tenkrát oni na něj. Možná, že je skutečně pravda, že mu tahle dívka není úplně lhostejná...to už věděl sice dávno ale jakoby si až teď uvědomoval, co za cit to vůbec je a že to nejspíš není jen tak něco, co by ho mohlo přejít jako mávnutím kouzelného proutku. Tím si je teď už jistý na více než sto procent. Nečekal by, že se někdy bude takhle cítit, obzvlášť po všech těch jeho předchozích úletech. Možná, že už by skutečně bylo i na čase.
"já vím..." A taky ho pohladí... "Tak copak máš v plánu, hm? Chceš snad si trochu užít jak u tebe, ale zřejmě bych umrzla?" Trochu zaprovokuje... "Ale řekla bych že to by jsme když tak mohli spíše u naruta jestli se nechceš taky nachladit.."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Saruma Saruma | Web | 17. června 2017 v 14:31 | Reagovat

Vynikající, moc díky!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama