Kriminálník 28. díl

28. června 2017 v 8:30 | Mayu Uchiha a Masumi-san |  Povídky z Naruta
A máme opět pokračování


Mayu - Sakura
Masumi - Sasuke

"Tak vem si tam Sasukeho nikdo nebude znat tak se lepe uchyti...


"To je fakt, jakože... netvrdím, že to je nějaký moc špatný nápad," pokrčí nad tím rameny, "jakože na nový start je to asi to nejlepší, co budete most udělat, ale kdo ví třeba nakonec skončíte na úplně jiném místě," nadhodí. Přijde mu, že zrovna v jejich případě je možné naprosto cokoliv by si jenom ti dva umanuli. "zeptám se tě takhle, kdyby sis mohla vybrat jedno místo, ke by ses se Sasukem usadila... jak by to tam vypadalo? A neříkej mi, že by si s ním šla kamkoliv... takhle to teď nemyslím. Myslím jestli třeba do města... nebo na venkov nějaký statek se spostou zvířátek... nebo nějaký domek na pláži či v horách... s velkým množstím sousedů, a nebo na nějaké samoté trochu dál od civilizace, kde byste měli svůj klid.... nebo nějaká zlatá střední cesta na okraji města," zeptá se a podívá se na ni, je docela na její odpověď zvědavý. "taky jestli by to mělo být tady v Japonsku nebo třeba někde v Evropě či Americe," řekne zamyšleně. Pamatuje si, jak mu Sakura ještě dkysi když byli mladší vyprávěla o tom, jak by ráda cestovala, ale... ani si už vlastně moc nepamatuje proč svůj sen nakonec neuskutečnila. Na jednu stranu je tady dost rozhodující faktor i jejich práce, ale... taky to není nic, co by nešlo vyřešit.
"Me je jedno kam pujdeme hlavne ze muzeme byt se Sasukem spolu..
"myslel jsem si, že to řekneš, ale není to odpověď," ušklíbne se, přeci jen jí řekl, že přesně tohle slyšet nechce. Pokrčí nad tím ovšem jenom rameny jakoby nic. Nebude to z ní tahat jestli o tom nechce nijak mluvit, "poslyš... to kino začíná zhruba za čtvrt hodiny takže máme ještě docela spoustu času... pokud tam teda chceš jít? viděla si tu nabídku, myslím, že asi nejlepší z toho byla ta nová komedie, ale jestli se ti raději líbil ten krvák," pokrčí rameny, samotnému je v celku jedno jestli se u toho bude smát, a nebo bdue přihlížet, jak se tam ti lidi navzájem řežou na kousíčky. Spíš to říká s ohledem na Sakuru a její stav, ve kterém by jí to nemuselo udělat úplně nejlépe. "no a potom po kině...buďto se můžeme pomalu vrátit zpátky nebo ještě něco podniknout, záleží na tom jak se budeš cítit a jak budeš unavená," řekne jak pomlau dopije svou kávu. Sám má dost času takže vůbec nikam nespěchá. V souvislosti s návratem jej ještě ovšem napadne jedna věc, která ho předtím nenapadla, ale nad kterou už nejspíš Sakura přemýšlela... a nebo by při nejmenším měla. "řekneš to svému tátovi? to že si... těhotná," zeptá se jí potom, ví, že by to měl vědět, ale všiml si, že asi nemají úplně nejlepší vztah... právě v tuhle chvíli. "určitě by byl rád, že z něho bude dědeček..." dodá potom. Konec konců, kdo by taky nebyl.
"Nereknu mu to zatim.. dokud tu nebude Sasuke.. a asi komedii...."
Pomalu přikývne, "asi nemá Sasukeho zrovna dvakrát v lásce co?" zeptá se jí potom, konec konců se možná ani trochu nediví vzhledem k Sasukeho ne zrovna nejlepší minulosti by asi za jiných okolností i on sám trochu váhal jestli chce, aby se někdo takový držel v přítomnosti jeho jediného dítěte. "zvykne si, obzvlášť, když si dozví, že z něho brzo bude dědeček... Uvidíš že vás to zase sblíží a budete rodina," usměje se na ni povzdbudivě. Čeká než Sakura dojí a dopije a mezitím, když vidí, že už to skoro má, tak se zvedne a odejde k pultu, aby to za ně zaplatil. Ke stolu se vrátí zrovna ve chvíli, kdy už se i Sakura zvedá, a tak jí nabídne, aby se jej přichytila zatímco společně vyjdou ke kinu, kde Naruto koupí dva lístky na onen film, na který se domluvili, že spolu půjdou, "chceš k tomu třeba nějaký popcorn, nachos a něco k pití?" zeptá se. Jindy by mu to přišlo jako samozřejmost a možná teď, když sotva vyšli z kavárny je to trochu blbost, ale o tom jaké mají těhotné dívky chutě už něco slyšel, a tak by ho ani moc nepřekvapilo, kdyby Sakura ještě něco zvládla. "nebo si dáš to, co jsem ti přivezl?" zeptá se jí potom a zastaví se.
"Vezmeme jeste 2x nachos..a k tomu velkou cofoku
Podívá se na ni, malinko nevěřícně, ale nakonec nad tím jenom s úšklebkem zavrtí hlavou "no jo, tak tady máš jeden lístek a můžeš si jít sednout do sálu na místo. Doženu tě jen to může malinko trvat," řekne potom, nechce, aby na něho zbytečně čekala ve stoje, a tak se potom zařadí do fronty na jídlo. Kouká přitom na nabídku a když se dostane na řadu, tak to objedná a ještě k tomu vezme jak sýrovou omáčku, tak i salsu. Neví, kterou z nich si dá Sakura, ale on určitě ochutná od každé a při nejhorším to nakonec skončí v koši. Po zaplacení se s veškerým jídlem odebere do sálu, kde ještě uvaděčce předá svůj lístek a potom už jenom hledá Sakuru, vedle které to zapíchne. Kofolu jí dá do držáku na nápoje, aby ji nevylila a jakmile se vysvobodí z bundy, tak jí předá nachos i omáčky, "jsou tam dve omáčky, nevěděl jsem, kterou budeš chtít, tak jsem vzal pro jistotu oboje... klidně si je můžeš i smíchat," řekne potom tiše, protože na plátně tak akorát začnou první reklamy, které jsou jen předzvěstí filmu, který brzo začne. Sám má z toho trochu smíšené pocity, protože už něco o málo slyšel o tomhle snímku a upřímně doufá, že to bude stát za to a že tady jenom zbytečně neztrácí čas.
"Dobre.." a vezme si to od nej. Pak se uvelebi aby se ji dobre koukalo na platno...
Naruto se jen pousměje a vloží si kousek do úst, i když film ještě nezačal. Je těžké se držet, když vlastně ty reklamy trvají pomalu mnohem déle než samotný film. Naštěstí do sálu přišli tak akorát, že i ty reklamy už pomalu končí, a tak se za chvilku objeví na plátně už i úvodní titulky k filmu, na který se hodlají dívat. Jedná se o nějakou novinku, podle všeho je to nová americká komedie, takže je mu už teď jasné že to bude stát za to, protože většina Američanů má poměrně zvláštní smysl pro humor, jak si už předtím stihl z několik takových filmů všimnout. Musí všem uznat, že snad ani nemohli vybrat lepší film, který by se k dnešnímu dni pro ně oba hodil a hlavně pro Sakuru. Říká si totiž, že takhle třeba alespoň na chvilku zapomene na současnou situaci, ve které se nachází a bude se moci na chvilku uvolnit aniž by se strachovala o Sasukeho. Je mu totiž jasné, že i když s ním mluvila a byla přítomná fyzicky, tak myšlenkami byla někde bůhví kde spolu s ním. Dokonce by se i vsadil, že kdyby jí i řekl kam to vlastně jel, tak by s největší pravděpodobností jela za ním jako takové překvapení. Sám nad těmato myšlenkama ovšem nakonec zavrtí hlavou a soustředí se na film před sebou.
Sakura se kouka na film a celkem ji to i bavi a u toho ji to co maji . Pak se otoci k narutovi
Naruto sem tam během filmu prohodí pár slov se Sakurou, ať už se smějí, a nebo společně jen komentují nejrůznější scénky z filmu, tak mu to přijde jako za starých dobrých časů, kdy společně kino navštěvovali kvůli nejrůznějším filmům ať už novinkám, a nebo starším filmům. Vždycky si to hrozně užili, stejně jako i teď. Po necelých dvou hodinách ten film konečně skončí a když se v sálu rozsvítí světla, tak pomůže Sakuře se obléknout a sám si přes sebe nakonec hodí bundu. "no myslím, že je čas jít pomalu domů, aby sis mohla na chvilku odpočinout," nadhodí ještě stále s úsměvem na tváři, který pramení z toho filmu. Spolu se Sakurou vyjdou nejdříve ze sálu, kde po cestě vyhodí kelímek od kofoly a nachos a potom už vyjdou ven do ulic Konohy, směřujíc k domu Sakuřina otce. Jde pomalu, aby se srovnal se Sakuřiným tempem chůze a zbytečně ji nikam nehal. Všímá si, že je najednou nějaká unavenější, ale doufá, že je to jen tím množstvím zážitků z dnešního dne a že když si doma na chvilku sedne a v tichu popřemýšlí, tak bude v naprostém pořádku.
"At uz je sasuke doma.." a opatrne jde cestou k domu
"Uvidíš že ano, třeba je tam už teď a čeká na tebe i s večeří," řekne se smíchem, upřímně řečeno by právě teď v následujících měsících nechtěl mít Sakuřiným soukromím kuchařem, ale je pravda, že když teď jí za dva, tak je logické, že toho sní mnohem víc než normálně. "kdo ví kam až musel jet, ale řekl bych, že určitě spěchal jenom proto, aby mohl být pokud možno co nejdřív u tebe," ujistí ji potom a spolu s ní jde pomalu dál. Tentokrát to vezme menší zkratkou, aby tam byli o něco dříve a během chvilku již stanou před velkým domem, před kterým vidí i hned několik aut. "no vypadá to, že už někdo přijel," poznamená. Tolik aut tu rozhodně předtím nebylo to musí přiznat, i když ať se kouká , jak se kouká tak to Sasukeho nikde nevidí. Zatím to ovšem neřeší, protože přeci jen Sasuke může auto parkovat klidně kdekoliv jinde, aby nemusel stát tady. Doprovodí tedy Sakuru až ke dveřím, kde počká než odemkne a poté s ní vejde do předsíně. Přidrží ji, když se zuje a následně jí pomůže se vysléct z bundy a sám poté udělá to samé. "jestli chceš, tak tu zůstanu než přijde i on..." navrhne jí a spolu s ní vejde dál do dobu, kde si všimne, že v obýváku musí být očividně nějaká sešlost soudě podle toho kolik je tam lidí.
"Jo zustan tu..." A chyti se ho... nadechne se... "co se to tu deje a mluvte a bez lzi jasny!!"
Naruto se zastaví kousek za Sakurou a sjede přitom pohledem všechny přítomné. Některé tváře jsou mu povědomé a některé ne. Pomalu Sakuru odvede ke gauči a usadí ji tam ančež zaujme místo vedle ní. Cítí to napětí, které v místnosti je a ani za mák se mu to nelíbí. "nechte nás tady o samotě..." pošle všechny pryč Sakuřin otec, který se následně posadí z druhé strany své dcery. Zachmuřilý výraz v jeho tváři rozhodně nevěstí nic dobrého, teď už jen rozšifrovat, co se děje. "víš zlatíčko..." začne pomalu, ale sám jakoby nemohl najít na správná slova. "před chvíli se vrátili muži, které jsem poslal se Sasukem, aby se postarali o tu záležitost..." řekne. Všimne si radosti, která se jí mihla ve tváři. Bolí ho, že ji musí hned takhle zabít, ale... nemůže ji nechat, aby si dělala naděje. "Dozvěděl jsem se to před chviličkou... Sasuke... nepřijede," vydechne, "Je mrtvý," řekne, raději vynechává detaily, které by mohly jeho dceru jenom rozrušit. Naruto, šokovaný z těchhle slov na něj chvilku jen mlčky zírá než se nad tím uchechtne a zavrtí hlavou. "to jsou docela špatné vtipy... Sasuke by se nenechal jen tak zabít," zavrtí nad tím hlavou, nechce se mu tomu věřit. "Bohužel je to pravda, kdyby to nebylo jisté.... neříkal bych to, s ohledem na Sakuru," vydechne. "Je mi to líto..."
Posloucha a to co rekl ji ublizilo.. "ne, ne ne!! To neni pravda!! Neverim ti!!" Zvedne ale hned na to spadne zpatky a oblicej si hned schova k Narutovi a zacne do nej busit vzteky... "proc!! Proc ted.." a opre se do nej
Oba dva to bolí... její tátu bolí vidět svou dceru takhle zničenou zatímco u Naruta... ten snad jakoby ani nevnímal, jak do něj Sakura buší. Všechno si to přehrává v hlavě znova a znova. Sasuke... mrtvý... ty dvě slova mu jednoduše nejdou dohromady. Snad milionkrát spolu mluvili a žertovali na tohle téma... milionkrát viděl, co s ním ta práce dělá... milionkrát poslouchal jeho historky, co se mu stalo a tak se mu nechce věřit, že by teď dojel na něco takového... jenže na druhou stranu... jaký má asi důvod nevěřit jejímu otci? Je si jistý, že by tohle bezdůvodně neříkal, protože mu muselo být jasné, jak moc tím bude Sakura trpět... obzvlášť teď. "Sakuro..." vydechne, obejme ji a pevněji si ji natiskne k sobě ne snad protože by jí chtěl zabránit v tom, aby do něj dál bušila pěstmi, ví, že se potřebuje nějak vyventilovat a tohle mu připadalo v rámci možností nejlepší a hlavně nejbezpečnější pro ni a pro dítě, které nosí. "šš..." šeptne ve snaze ji trochu ukonejšit, ale má pocit, že v tuhle chvíli by byl a jakákoliv slova naprosto zbytečné. Přeci jen... co by asi tak mohlo zmírnit tu bolest, co teď prožívá? On ztratil kamaráda... bratra, dalo by se říci, ale ona ztratila přítele, milence a otce svého dítěte... nemohl to srovnávat.
"Neverim, neverim! Slibil mi to ze se vrati! Neverim!! Urcite tam nekde je! Ja to vim!! Najdi ho!! Slysis najdi ho!! Jak mame byt bez nej!!" A dal do nej busi
Svírá ji v náručí a hladí po zádehc ve snaze ji uklidnit. "No tak... uklidni se," vydechne beznadějně. Nemá nejmenší ponětí, jak někoho v takovéhle situaci uklidnit... on sám má pocit, že mu to snad ještě ani pořádně nedošlo to, co se stalo... ž euž ho nikdy neuvidí, že už ho v noci nikdy neprobudí telefonát od něj, že zase něco potřebuje... vždycky ho to nesmírně štvalo, ale patřilo to k němu a k jejich přátelství... Ne. Nemůže jednoduše uvěřit tomu, že by někdo jako Sasuke mohl takhle snadno odejít. Tuší, že za tím vším musí být ještě něco jiného... a je rozhodně odhodlaný to zjistit. "kde to bylo?" zeptá se a svůj pohled upře na Sakuřina otce, "nemá cenu tam jezdit... všechno již prohledali..." řekne místo odpovědi. Naruto se ovšem jenom zamračí. "Na to jsem se neptal, chci adresu... pojedu se tam podívat sám, co vaši muži přehlédli... mohl bych něco najít," pokrčí nad tím rameny. Nechce teď pouštět Sakuru a nechat ji tu v tomhle stavu samotnou. I když tu má svého tátu, tak by z toho neměl dobrý pocit. Slíbil Sasukemu, že se o ni postará a to taky hodlá dodržet. Stůj co stůj. I když vzít sebou ji nemůže... je mu jasné, že jestli tam najdou to, co se mu snažil jen velmi obecně popsat, tak by se tam z toho zhroutila.
"Najdi nam ho!! Neverim tomu.. neminim tomu verit!" A drzi se ho.. "ne ted kdyz mu musim neco ricr.."
"Já vím," šeptne Naruto, cítí tu zoufalou prosbu v jejím hlase, ale... co když to nedokáže? Co když je to přeci jen pravda? Mrtvé vrátit nedokáže a i když na tuhle možnost teď ani pomyslet nechce, tak... pořád tady je. "můžu se tam zajet podívat... zjistit jestli najdu něco, co třeba přehlédli, ale..." odmlčí se a podívá se na ni, "ty by sis měla odpočinout, pořádně se prospat...v tomhle stavu by si mi stejně moc nepomohla," zavrtí nad tím hlavou, jediná věc, které se bojí je, aby Sakuru vší silou netrvala na tom, že pojede s ním, protože ví, že jakmile si tahle holka něco umane, tak je potom zatraceně těžké jí to vůbec rozmluvit a přinutit ji, aby změnila svůj názor. "půjdeš nahoru... lehneš si... trochu se prospíš.. udělá se ti líp," navrhne jí. Nebýt toho, že je v jiném stavu, tak by jí i nabídnul, že by si mohla vzít prášky na spaní, ale to teď vzhledem k jejich situaci raději rovnou zamítne. Pohledem potom uhne na Sakuřina otce, "dáte mi tu adresu?" Vypadá to, že ten na chvilku váhá, ale nakonec mu očividně nezbude nic jiného než na to souhlasně přikývnout, "Dám," řekne potom a podívá se na Sakuru, "dohlédnu na ni," ujistí jej potom.Konec konců je to jeho dcera... nejraději by ji téhle bolesti zbavil, ale... nemá jak.
Mlcky jen prikyvne a opatrne se zvedne ale musi se hned chytit Naruta... "uz zase se to vse toci. "Septne
Naruto se zvedne a starostlivě ji přidrží. Rád by si řekl, že je to v tomhle období normální, ale trochu se začíná bát, aby její psychika neměla náhodou negativní vliv i na to její maličké. Je to sice sotva půl hodiny, co se to dozvěděla, ale přesto všechno i to by mohlo mít nějaký ten nežádoucí vliv. Než se ovšem stihne nadechnout, tak se do toho vloží Sakuřin otec. "Jen jdi... vezmu ji nahoru, aby si odpočinula," řekne a taktéž se zvedne z gauče. Naruto na to poté pomalu přikývne, ale Sakuru ještě obejme, aby jí mohl něco zašeptat do ucha. "Kdyby cokoliv, tak mi napiš ano? Přijedu pro tebe... slíbil jsem Sasukemu, že na tebe dohlédnu... a to taky udělám," řekne poté pevně, když se od ní odtáhne zatímco ji její otec vezme a vyjde s ní nahoru. Jemu samotnému už potom nezbývá nic jiného než sednout do auta a vyjet na danou adresu ve snaze pátrat po nějakých známkách toho, že by Sasuke mohl přežít... jen sám si mohl domýšlet, co se tam asi stalo, ale... měl z toho špatný pocit. o měsíc později: Narutovo hledání nakonec skutečně přišlo vniveč. Nedokázal kromě velkého množství krve a mrtvých těl najít jakoukoliv známku toho, že by Sasuke přežil... na druhou stranu to nebyl schopen ani vyvrátit, protože tělo se nenašlo. Podle toho, co mu tvdili muži, co tam byli, tak spadl do vody... Moře tam bylo dosti hluboké i u kraje, a tak jen stěží mohl skočit dolů a podívat se sám. Bylo to těžké... jak pro něj, tak i pro jeho snoubenku, ale nejvíc ze všeho na to všechno doplatila Sakura. Po nějakém tom čase si ji nastěhoval k sobě, aby ji měl pod dozorem. Cítil povinnost se o ni i o to malé postarat, když to Sasukemu slíbil... v tu chvíli děkoval, že jeho nastávající je tak neskutečně laskavá, že nevznesla žádnou námitku, ale naopak se se Sakurou snažila mluvit a trochu jí zlepšovat náladu. Ta ovšem odmítala mluvit... a prakticky se úplně stáhla o všech. Takhle to byo i den Narutovi svatby. Samotného ho překvapilo, že Sakura souhlasila, že půjde... byl jí za to neskutečně vděčný. Moc dobře věděl, jak těžké to pro ni musí být, ale... překonala se. A to všechno kvůli němu. Věděl, že čerství vzduch a společnost jí udělá dobře, ale stále měl o ni trochu strach. I teď, když se připravoval a zbývalo už tak málo do začátku obřadu, tak kromě nervozity ze samotného ceremoniálu musel taky přemýšlet nad Sakurou. Nakonec se tedy rozhodl, že se půjde podívat, kam se jeho kamarádka schovala. Automaticky přitom zamíří do nejzažší místnosti a po otevření dveří ji skutečně spatří. Tiše za sebou zavře dveře. "Sakuro? jak se cítíš?" vydechne. Možná, že je to ta nejhorší otázka, kterou jí mohl položit, ale musel se zeptat.
Nic nerekne a jen se otoci... "tak utikej je to velky den pro tebe.. .my to s malymi zvladnem..tak jdi a neboj
Sjede ji pohledem skoro jakoby čekal, že řekne ještě něco. Není pro něj novinkou, že se takhle distancovala od všeho a od všech, mnohdy dokonce nesnesla ani když na ni chtěl sahat.někdo cizí...skoro jakoby snad čekala, že by někdo chtěl ublížit tomu malému co nosí pod srdcem. "Mám ještě trochu času než obřad začne, nemusíš se bát, že bych to snad zmeškal," ujistí ji, "ale hledal jsem tě...snad nemáš v plánu celou oslavu strávit zavřená tady," řekne poté se zamračeným výrazem ve tváři. Tenhle návrh by jí nejraději okamžitě úplně zamítnul. "Je tam i tvůj táta... naši známí ze školy... no tak přeci tady nebudeš sama sedět," zavrtí hlavou, "vím, že je to těžké, ale nemůžeš se od nás všech distancovat napořád. Chceme ti pomoct... přišel dokonce i tvůj táta," dodá potom,nevidí na ní, že by to s ní nějak hnulo, ale v hloubi duše doufá, že se jenom tak tváři. "Nemám v plánu tě tam tahat násilím... jestli chceš, tak tě tu nechám ještě chvilku, ale zhruba za čtvrt hodiny to začne a byl by h rád, kdyby si tam přišla..." řekne poté vážně. Její přítomnost je pro něj skutečně velmi důležitá,protože když nepočítá Karin, tak Sakuru bere jako svou dalaie příbuznou. Navzdory tomu, že mezi nimi není žádný pokrevní vztah, tak ji bral prakticky jako svou malou sestřičku, o kterou se musí starat a chránit ji, obzvlášť teď.
"Tak dobře, ale nebude tam na mě nikdo sahat... Mimo tebe s tátou a Hinatou.. Už nikomu nevěřím... Ani te historce nevěřím a věřit nebudu.. Někde tu je vím to... Jestli si to vzdal ty já ne věřím že se objeví jak je jeho zvykem...
Usměje se, když vidí, že Sakura s tím vším souhlasila. "Výborně," vydechne, bál se, že ji bude muset moc přemlouvat, ale je rád, že to jde prakticky jako po másle. "Tak dobře, půjdeme pomalu tam, sedneš si... máš tam místo u svého táty," mrkne na ni. Udělá to takhle schválně, aby tam Sakura nebyla sama s někým, co by jí mohlo být nepříjemné. "Tak pojď... opatrně," řekne a nabídne jí ruku, aby se jej mohla přidržet, když bude potřebovat. Vyjde spolu s ní ven a pomalým krokem spolu s ní jde k místu, kde se bude celý obřad konat a kde se již začínají shromažďovat i ostatní hosté. Naruto se přitom proplétá mezi nimi spolu se Sakurou, dává si přitom pozor, aby byla Sakura v pohodě. "Chceš si jít už sednout nebo se chceš ještě trochu porozhlédnout kolem a třeba se napít?" Zeptá se ji potom, když se zastaví kousek stranou od ostatních hostů. Sám na sobě pomalu začíná cítit dost velkou nervozitu, která pramení z toho, že už za chvíli to všechno vypukne a přijede nevěsta. "No... budu muset pomalu jít," řekne, když vidí jak na něj Neji mává, že nejspíš něco potřebuje. "Tak... hlavně klid," usměje se na ni a jemně ji obejme. "Zkusím si tě ještě najít...než to vypukne," mrkne na ni než se od ní pomalým krokem vzdalí za ostatními, aby se poptal, co se děje.
"Zajdu si ještě kolem podívat a i napít.." Hukne na něj a jde nějakým směrem kde viděla nějaké stoli z různým pitím... Je ráda že tam dali i nějaké to nealko kvůli ní jelikož nesmí vůbec žádný momentalně.. Když tam dojde vezme si skleničku a vezme nějaký džus a pomalu si jej nalejva
Mezitím, co si Sakura nalévá pití do skleničky, tak se k židlím hromadí více a více lidí, kteří prochází i kolem Sakury. Jen několik z nich se zastaví poblíž, aby si také nabídli něco k pití, protože mají za sebou dlouhou cestu. Jeden z nich se ovšem zastaví kousek za růžovlasou dívkou, ale ne kvůli pití. Pomalu jde k ní a zrovna ve chvíli, kdy Sakura skleničku odloží k ní přejde a obě ruce jí dá na obličej tak, aby jí zakryl oči. Svým tělem se přitom zezadu natiskl na to její, že mezi nimi nebylo ani kousek volného prostoru. Rty se pomalu blížil k jejímu uchu tak, že mezitím mohla Sakura jeho horký dech cítit i na svém krku. "Sakuro..." šeptne tiše. Ví, že jí jeho hlas bude povědomí a snad alespoň trochu zmírní to napětí. Musela se nejspíš leknout, když ji takhle chytil. Cítil to. Původně ji chtěl škádlit trochu déle, ale po chvíli to ani už on sám nebyl schopen vydržet. Měsíc byl jednoduše až moc dlouhá doma. Ruce mu z jejích očí sjedou na její boky, otočí si ji čelem k sobě a aniž by jí dal možnost se na něj podívat, tak se k ní skloní a konečně své rty přitiskne na ty její v dlouhém polibku, během kterého ji obejme kolem pasu, aby si ji přidržel u sebe pro případ, že by se od něj snad chtěla odtáhnout, a nebo něco podobného. Druhou volnou rukou ji jemně pohladí po tváři bříšky prstů.
Překvapeně zamrká s toho koho tam vidí? Přemýšlí jestli se jí to nezdá.. Ale když ucíti na svých ty jeho tak se mu bez váhání vrhne kolem krku a opře o hruď.. "Sasu.." Šeptne až jí začnou téct slzy... "Kam si šel? Co se ti stalo?" Zavalí ho otázkami a drží se ho... "Já...já.. nevím jak to říct.." Dodá šeptem tak aby to slyší jen on... "Jsme rádí že ses k nám vrátil ale nevíš jak..." A tulí se k němu, že je jí jedno co si budou ostatní myslet....
Čekal trochu horlivější přivítání, ale přesto, když se mu Sakura vrhla kolem krku, tak na moment ztratí rovnováhu a musí o jeden krok ustoupit dozadu, aby nespadl. Navzdory nepříjemné bolesti, kterou mu tohle sevření způsobuje si ji přitáhne pevněji k sobě do náruče a zaboří si obličej do jejích vlasů, které stále voní po třešních. Nadechne se a přivře oči. Chyběla mu... hrozně moc. Bohužel neměl na výběr a jinak to nešlo...jenže vysvětlit to bylo o něco složitější. Pomalu se od ní odtáhne. Cítí, jak se malinko třese pod náporem vzlyků. "Neplač," vydechne, když spatří její uslzené oči. Ihned jí slzy setře z tváři, "slzy ti nesluší," dodá šeptem. Moc dobře si uvědomuje, že si Sakura zaslouží odpovědi na své otázky, že si zaslouží znát pravdu, ale teď jakoby nebyl chvilku schopný dělat nic jiného než jí mlčky hledět do tváře a do jejích smaragdově zelených očí, které se stále ještě lesknou slzami. "Slíbil jsem, že se vrátím," dodá poté, "i když mi to trochu trvalo," vydechne. Skloní svůj obličej k tomu jejímu a svým čelem se opře o to její. "Je to trochu na delší vyprávění..." dodá poté. Nechce to rozebírat právě teď, obzvlášť když ještě vidí, že je tu nejspíš něco co by mu Sakura ráda řekla. "Copak mi chceš říct?" Zeptá se jí a jemně ji hladí po zádech. Nechává jí čas, aby se k tomu mohla vyjádřit a srovnat si to v hlavě. Všiml si, že mluvila v množném čísle, ale napadne jej, že tím nejspíš musela myslet sebe a Naruta, popřípadě i Hinatu.
"Hmmm... no a nebudeš se třeba zlobit? I Naruto neví či ti to nebude vadit... A ani já nevím či ti to nebude třeba překážet...Ale takhle když ti to povím snad ti to nebude nějak překážeet ale pokud jo tak.. to až potom..." Nadechne se a vydechne.. "Hmmm co bys řekl že by jsme hmm nevím dlouho už nebyly sami jenom my dva?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Saruma Saruma | Web | 29. června 2017 v 17:22 | Reagovat

Další potěšeníčko, další super díl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama