................Dílovky aktualně*

.....................Odpusť mi1.-2.-3.-4.-5.-6.-7.-8.-9.-10.-11.-12.-13.-14.
.....................Forgetten past10.-11.-12.-13.-14.-15.-16.
.....................Škola strasti1.-2.-3.-4.-5.
.....................Kriminálník25.-26.-27.-28.-29.-30.-31.
.....................Skutečná láska1.-2.-3.-4.-5.-6.-7.-8.-9.-10.-11.-12.-13.-14.
.....................Neobvyklá láska1.-2.-3.-4.
...............Force of commanders20.-21.-22.-23.-24.-25.-26.-27.-28.-29.-30.
.................The Beauty and the Beast23.-24.-25.-26.-27.-28.

..........................Spřátelení

....................Povídky na přáníZde

Chceš tady zveřejnit vlastní povídkuZde


.......................Naruto RPG Hra


.......................Pokémon rpg

......................RPG naruto nová generace

......................Bleach rpg

Kriminálník 29. díl

30. června 2017 v 9:00 | Mayu Uchiha a Masumi-san |  Povídky z Naruta
A máme opět pokračování


Mayu - Sakura
Masumi - Sasuke

Mírně se zamračí, když ji poslouchá. Netuší co přesně to může být, že se Sakura chová tak zvláštně vyhýbavě jakoby se snad bála mu to říct přímo. Hlavou mi proletí myšlenka jestli to například nemůže být tím, že si našla někoho jiného za dobu, co byl pryč. Při té myšlence k nepříjemně bodne u srdce a raději se pokusí tuto myšlenku vytlačit z hlavy. Říká si, že kdyby domu tak bylo, tak by jej přivítala už zcela jinak. "Spíš se budu zlobit jestli mi to neřekneš," řekne potom, tuší, že to bude vážně jestli to řešila i s Narutem a soudě podle výrazu v její tváři na ní vidí, že se nejspíš skutečně bojí jeho reakce na to, co se mu právě teď chystá říct. Neví, jestli už předtím udělal něco takového kvůli čemu by se musela cítit takhle nejistě, ale kdo ví. "Nebyli jenom mi dva?" Podívá se na ni malinko tázavě se zdviženým obočím. Hlavou mu přitom probíhají nejrůznější možnost, jak to asi mohla myslet, protože se nechce nějak splést. "Saky," vydechne jemně, z části trochu nevěřícně z toho, co se mu chystá říct. "Ty... ty mi chceš říct, že... že si těhotná?" Zeptá se jí trochu nejistě. Očima přitom pátrá v těch jejich čekajíc na její odpověď. Má pocit skoro jakoby byl na trní při tom všem.



Jenom přikývne na to že se trefil a jen se k němu znova přitulí a přivře u něj oči... "Teď ovšem je i na tobě jak se rozhodneš..." Šeptne a je dále u něj opřená jelikož jí jeho přítomnost chyběla... Ne jen přitomnost ale i jeho náruč a jeho vůně kterou pořád cítila kde jen šla....
Zarazí se, když vidí, že se trefil. Samozřejmě, že mu to nejspíš mělo dojít už předtím, jak mluvila v množném čísle... jen v tu chvíli by jej ani nenapadlo, že by se něco takového mohlo stát. Přeci jen spolu zatím spali jen jednou a to před skoro dva měsíci. Mohla mu to sice celou tu dobu tajit, ale... Spíš než to mu teď hlavně trvá celou tu zprávu zpracovat. On se má již za několik měsíců stát otcem... Spolu se Sakurou mají mít dítě... rodinu...nikdy by ho nenapadlo, že by se něco takového mohlo stát takhle brzy, ještě ke všemu se Sakurou. Samozřejmě že chtěl mít rodinu..chtěl začít znovu, aby si mohl založit vlastní rodinu, když o tu svou již přišel... Jen pomalu mu začínají docházet veškeré souvislosti... bude otcem. Sakura, kterou právě teď drží u sebe v náručí, nosí pod srdcem dítě... jeho dítě. Opatrně ji od sebe malinko odsune, aby jí viděl do obličeje se zachmuřeným výrazem ve tváři. "Na mě jak se rozhodnu?" Zeptá se jí se zdviženým obočím, poté se ovšem zamračí. "Sakuro...ty... ty si myslíš, že bych tě poslal, aby sis to nechala vzít?" Zeptá se jí potom nevěřícně, "naše dítě?" Vydechne nevěřícně a podívá se na ni. Výraz v jeho obličeji nakonec zjihne a přitáhne si ji k sobě opět do náruče. "Hlupáčku," šeptne pobaveně. Opět se mu na tváři objeví ten velmi vzácný úsměv. "Vážně sis myslela, že bych snad... mohl navrhnout něco takového?" Zeptá se jí potom naprosto nechápavě. Opět si ji potom trochu odtáhne a políbí ji na rty.
"Já nevím... Kdo ví... Nemyslela jsem si to, ale myslela jsem to tak že ti to bude vadit... Navíc já bych toho ani nebyla schopna to udělat..." Šeptne a pak se na něj kouká... "sama jsem byla překvapena... Zítra mám jít na kontrolu chceš jít se mnou? Už by měli i zjistit co by to mohlo tak přibližně být.... Vím že nemáš rád nemocnice tak tě nebudu přemlouvat.. Je to jen nabídka ale pokud nebudeš chtít jít tak to pochopím
Zaváhá. Samozřejmě, že za jiných okolností by bez problémů souhlasil, aby ji mohl doprovodit, ale... jediný problém je, že na nemocnice zrovna nejlepší vzpomínky nemá. "Půjdu s tebou," řekne potom, tuší že pro ni je to dost důležité a navíc pro něj taky. Promeškal už jeden měsíc, a tak nechce už zmeškat ani jeden jediný den. "Už tě nenechám samotnou..." ujistí ji a ohlédne se. "Ale měli bychom jít... Naruto by nebyl rád, kdyby jsme ten obřad tady prostáli," řekne potom. Konec konců už i ostatní hosté se pomalu přesouvají na svá místa, a tak ji pustí a drtí ji jen za ruku a spolu s ní se rozejde k židlím, když mu cestu zastoupí právě Naruto. V jeho tváři je jasně znatelné velké překvapení. "Sasuke?" Zeptá se ho skoro nejistě. "Co...co tady děláš?" "No já myslel, že si chtěl, abych ti šel svědčit..." pokrčí nad tím rameny Sasuke jakoby nic. "No ale k tomi budeš potřebovat tohle ne? Vzal jsem si to od Sakury když..." odmlčí se natáhne k němu ruku s krabičkou, kterou si od něj Sasuke vezme. "Jsem rád, že si tady... ale máš co vysvětlovat..." upozorní ho. "Já vím, i na to dojde, ale teď by si měl raději jít jestli to nechceš prošvihnout..." řekne potom načež se společně všichni tři vydají k oltáři. Sasuke ještě doprovodí Sakuru, aby si sedla na místo. Ignoruje přitom pohled jejího otce, který na něj zírá jako na ducha. Vrátí se potom k oltáři, aby tam stál po boku Naruta, když už má být ten svědek.
Sakura si mlcky jen posadi a kouka na ne... pritom se pak otoci k tatovi.. "ale snad nejsi prekvapeny ze vidis Sasukeho a zaroven tatu malickeho. "
"Je to překvapení..." přikývne na to její otec, nedá s tak úplně říct, že by z toho náhlého návratu byl nadšený, ale slovně to nijak nevyjadřuje. "sama moc dobře víš, proč," pokrčí nad tím rameny. Stejně jako ona, i on by přesvědčený, že Sasuke zemřel zhruba před měsícem, když odjížděl při jisté... nehodě, dá-li se to tak nazvat, ale to, že jej tady uvidí by ho nenapadlo ani v nejmenším. Mezitím se rozezní hudba a všichni přítomní se postaví zrovna ve chvíli, když dovnitř začne vcházet nevěsta se svým otcem po boku. Všechny oči jsou upřeny právě na ni a jakmile ji její otec dovede k oltáři a předá do rukou ženicha, tak konečně započne i obřad. K jeho konci přijde na řadu i Sasuke s prsteny, které předá jak Narutovi, tak i Hinatě, která vypadá malinko zaraženě při pohledu na něj, ale šťastně zároveň. Po slavnostním polibku obou novomanželů se všichni odeberou ke stolů, aby si mohli navzájem připít a po několika dalších minutách přijde i na první tanec novomanželů po jehož skončení přijde řada i na ostatní páry, aby se k nim přidaly. Právě této příležitosti využije i Sasuke, který s zvedne a natáhne ruku k Sakuře, "smím prosit?"
Usmeje se a prejde k nemu.. "rada.." a chyti se ho a da si ruce na jeho ramena a hlavu si da na jeho hrud... "chybel jsi mi.." septne v jeho objeti..
Odvede si ji na taneční parket, kde ji obejme kolem pasu a přitáhne si ji k sobě. Zlehka se s ní začne pohypovat o rytmu, ale spíš než že by tančili, tak je to takový pomalý ploužáček. Nechce ji zbytečně unavovat tancem navíc... takhle je to i jemu samotnému mnohem příjemnější. "taky si mi chyběla," šeptne, "ale už nikam nepůjdu, ne bez tebe, mrzí mě, že jsem tě tu musel nechat tak dlouho samotnou, ale... tak trochu jsem neměl na vybranou... ale teď už na tom nesejde, protože jsem zpátky," zavrtí nad tím hlavou. Skutečně věří tomu, že všechno zlé, co je potkalo je už za nimi a teď už je čeká jenom to dobré... počínaje jejich novou budoucností s jejich maličkým. "Odjedeme... spolu, jak jsem ti předtím slíbil, někam hodně daleko... pryč od všech," šeptne. "Jenom my dva... a naše maličké," pousměje se a políbí ji do vlasů. Nemyslel by si, že to bude moci někdy říct, ale... těší se na to až bude táta. Navzdory tomu, jak moc velká zodpovědnost to bude, tak se na to neskutečně moc těší. Konec konců si říká, že na to budou dva a společně to jistě nějak zvládnou. "třeba i k tomu moři, jak jsme s předtím bavili... kamkoliv," šeptne.
"Ja bych tam sla...ale ke kteremu..nasel by si neco kde by bylo pekne..." a tuli se.. jeste chvili tanci nez se zastavi.. a trochu zacravora.. chyti se rychle Sasukebo ruky.. "toci toci se to vsechno se mnou.." septne jak se ho drzi
Zamračí se, když vidí, jak se tam Sakura začne motat sotva se od něho trošičku odtáhla. Přitáhne si ji zpátky k sobě, "to nic," šeptne. Zatím neměl moc příležitostí k tomu,aby trávil více času s nějakou těhotnou ženou, a tak může jenom hádat, že tohle k tomu patří. "Pojď, sedneš si," řekne potom, jednou rukou ji vezme kolem pasu zatímco ji nechá, aby se ho druhou rukou držela za ruku a pomalu ji odvede k jejich stolu, kde ji posadí na židli a podá jí skleničku s obyčejnou vodou, aby se mohla alespoň trochu napít. Sám ji mezitím starostlivě pozoruje. "možná, že by sis měla jít lehnout a trochu se prospat," navrhne po chvíli, přeci jen toho na ni muslo být víc než dost. Konec konců za to nejspíš z velké části může on sám, kdyby byl věděl v jakém je stavu, tak by alespoň zařídil, aby dostala zprávu, že je v pořádku dříve, ale... nebylo to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Sám si říká, že je tak trochu zázrak, že je vůbec právě teď tady. "vezmu tě k sobě domů, prospíš se a odpočineš si," nabídne jí potom. Nechce ji nechávat samotnou to vůbec ne, ale vrátit s k jejímu otci pro něj teď nepřipadá v úvahu a na to, aby si balila věci mu přijde dost slabá. Navíc to není nic, co by nemohlo počkat, ještě když má jít zítra na kontrolu ke svému lékaři.
"Ja mam sve veci u Naruta.. jak jsem mu to rekla tak si me vzal k sobe.." septne.. "odpocinek se hodi a rada budu u tebe doma..." doda a poda mu sklenicku.. "dostala jsem hlad myslis ze te muzu poprosit abys neco donesl.. comoliv hlavne at to neni sladky.. nejak jej najednou nesnesu
"Ale... čímpak to asi bude?" ušklíbne se, při jejích slovech, že teď nemůže nic sladkého. Nakloní se k jejímu uchu a kromě polibku, který jí zanecháá na krku jí ještě něco pošeptá: "myslím, že bude po tátovi," pousměje se pyšně. S tím se napřímí a odejde ke stolu, kde je prakticky všechno na co by snad mohl mít člověk chuť. Rovnou vezme nějaký větší talíř a nabere Sakuřine všechno na co přijde od nějakéh ovoce, jednohubek, masových rolád, přes méně sladké ovoce, až k teplým jídlům. Neví sice jestli to všechno vůbec zvládne sníst, ale říká si, že když teď jí za dva, tak by se měla pořádně najíst. Ještě jí potom naleje trochu džusu, který jí zředí vodo jako to dělává sobě, aby to nebylo příliš sladké a potom se k ní vrátí ke stolu a položí před ní talíř, který je až vrchovatě plný nejrůznějšího jídla. Posadí se potom na židli k ní. "jsem rád, že si zůstala u Naruta," prohodí potom. Samozřejmě, že nemůže svůj vztah v žádném případě přenášet na vztah Sakury a jejího otce, ale jsou tady věci, které naprosto změnily jeho pohled na věc a přes které se jednoduš jen tak nepřenese. Navíc si je jistý, že Naruto na Sakuru dohlížel jak jen nejlépe uměl. Rozhodně mu za to bude muset potom poděkovat.
"Juj toho je.. asi bude po tobe jelikoz sladke primo nesnasis.. snad nebude mit jeste hruzu z nemocnic.. povis mi co se ten den stalo..." a opatrne ji a pak nabere Sasukemu a da ke rtum svoji kombinaci.. "zkus.."
Zavrtí nad tím hlavou, "já myslím, že to druhé snad nehrozí," řekne zamyšleně, "není to tak, že bych se s tím strachem narodil... nebo spíš s nechutí. Řekněme, ale...v návaznosti na určité události tomu tak prostě je," pokrčí nad tím rameny, snažíc se jí vysvětlit, že tohle po něm nejspíš jejich dítě nezdědí. Následně tedy otevř ústa, aby si od Sakury vzal kousek nějaké rolády ještě s něčím, co se dalo trochu hůř identifikovat, ale společně to chutnalo poněkud... zvláštně. Od toho okamžiku je mu jasné, že nejspíš od teď bude Sakura mít ráda poněkud netradiční kombinace, co se týče jídla. I když s to dalo čekat. "Ale... já myslím, že třeba bude mít jiný vztah k nemocnicím... přeci jen... ty si doktorka a tebe bude milovat," usměje se a posune se tak, aby ji mohl obejmout kolem pasu, i když oba dva sedí na židích. "nemyslím si, že tohle je místo, kde bysme to měli řešit... a úplně nejradši bych byl, kdyby ses mě na to neptala," řekne potom zamyšleně, je mu jasné, že po tomhle bude nejspíš ještě zvědavější, ale zkusit to musel. "nechci, aby ses kvůli tomu zbytečně rozrušovala," vysvětlí s pokrčením ramen, "jednoduše řečeno věci prostě nešli podle plánu," vydechne.
"Kdyz ne tady tak doma mi to povis.. slibil si ze mi uz nebudes lhat ani nic tajit.. vzpominas.." A opre se.. "neni to spatne ze?" A da si nejakou kukurici ci co to ma byt..
"To jsem slíbil," kývne hlavou na znamení souhlasu, "ale nebylo by to lhaní..." pokrčí rameny, musí uznat, že mo dobře chápe, proč to chce vědět, ale... vážně by byl mnohem raději kdyby to nechala být. "Jedině pokud mi slíbíš, že se potom nebudeš zlobit a budeš klidná," řekne potom a podívá se na ni naprosto vážně. Nehodlá kvůli téhle jedné věci riskovat, že se Sasuke následně rozčílí natolik, že tím ohrozí nejen sebe, ale i zdraví jejích, ještě nenarozeného, dítěte. Využije přitom toho, že se o něj opřela a jemně ji pohladí po zádech. Možná, že by ji měl nechat, aby se v klidu najedla, ale jaksi z ní jednoduše nemůže dát ruce pryč. Ne snad kvůli tomu, že by si myslel, že si ji musí užít dokud ji má ještě úplně celou pro sebe, ale... spíš j to důsledek toho, že ji tak dlouho neviděl jelikož jemu samotnému se zdálo to odloučení dlouhé celou věčnost. "Není to špatné, ale trochu zvláštní... docela by mě zajímalo, co si vymyslíš až to malé povyroste," vydechne. Říká si, že dokud nebude chroupat zavařené okurky spolu s zmrzlinou, tak by to mohlo být relativně v pořádku... tedy... alespoň v to doufá. "zkus tohle," řekne poté a vezme jí vidličku, na kterou nabodne kousk mozzarely zakápnutý olivovým olejem a ještě k tomu napíchne rajče načež jí to dá ke rtům. Tohle je pro změnu zase jeho oblíbená kombinace, navíc si říká, že by se tím mohlo i poznat jestli bude to maličké skutečně po něm... alespoň v jídle.
Otevre a pomalu to rozkouse.. "dobry... mas jeste?" Sept a kouka na nej. "Je to zvlastni vsechno.." Doda a taky ho obejme kdyz ji krmi..
"Je to jenom mozzarela s trochou olivového oleje a rajče, klidně ti to můžu udělat někdy doma," navrhne jí, když jí zase trochu nabere a dá jí to k ústům, "oblíbil jsem si to, když jsem byl na nějaký čas v Itálii," vysvětlí. Tady v Japonsku by na něco podobného přišel nejspíš jen stěží vzhledem k tomu, že je to zcela odlišné od toho, co se normálně podává. "nemůžu říct že není," vydechne s pokrčením ramen, "je ti už trochu lépe?" zeptá se jí potom, všímá si, že její tváře nabraly trochu lepší barvu než když byli předtím společně na tanečním parketu. Přesně kvůli tomuhle ani nechtěl úplně normálně tančit, ale... nejspíš by to neovlivnil ani tak. Hold na tohle měl vliv úplně někdo jiný. "Až budeš chtít jet, ta stačí říct... najdeme Naruta s Hinatou rozloučíme se a potom můžeme klidně jít," řekne potom. Chce jim alespoń poblahopřát, pokud se mu to ovšem podaří, protože jak zná Naruta, tak využije chvilky nepozornosti od ostatních hostů, aby se i spolu se svou manželkou mohli vytratit někam pryč. Ne snad, že by mu to měl nějak za zlé. On na jeho místě by nejspíš udělal úplně to stejné. Konec konců celá tahle paráda je jen a pouze kvůli nim.
"Tak jak to dojim muzeme je najit kde budou... co ty na to..."
"Pokud chceš," přikývne a vrátí jí vidličku, aby se mohla v klidu najíst zatímco on se napije alespoň ze skleničky, do které si předtím nalil jen obyčejnou vodu. Nebýt toho, že musí ještě odřídit cestu zpátky, tak by se i trochu napil, ale v tuhle chvíli moc na alkohol stejně nemá pomyšlení ani v nejmenším. Trpělivě čeká než je Sakura s jídlem hotová a poté ji jemně vezme za ruku a spolu s ní vykročí ve snaze oba novomanžele najít. Přes to velké množství hostů ani neví kde začít, ale naštěstí někde v davu zahlédne blonďatou ježatou hlavu, a tak Sakuru opatrně táhne spolu s sebou přičemž dává pozor, aby si ji při proplétání se držel davem držel za sebou a ona tak mohla v klidu kráčet za ním a nemusela se mezi těmi lidmi sama prodírat. Kousek stranou od ostatních si potom skutečně všimne Naruta, který tančí s Hinatou v objetí. Skoro už začne přehodnocovat svůj nápad je teď rušit, když na dvojici spočine Narutův pohled a to už i s Hinatou ruku v ruce jde směrem k nim. "Tak co vy dva?" usměje se a podívá se nejdřív na Sasukeho a potom u Sakuru, vidí na ní, že úplně září a úpřímně řečeno je za to rád. Nelíbilo se mi ji vidět tak zničenou, ale teď už je to všechno snad za nimi.
Sakura nic nerekne jen se drzi Sasukeho a kouka kolem.. "asi budu zase zvracet.." rekne kdyz se ji dela spatne
Sasuke se po ní stihne jen ohlédnout a pustit ji, ale nechá ji, aby si odběhla, když se jí najednou zvedl žaludek. "No hodně štěstí... tohle ti asi nezávidím," prohodí Naruto s úsměvem na rtech. Sasuke se na něj pomalu podívá a jen nad tím trhne rameny, ví, že to bude trvat jen nějaké první dva trimestry a ten třetí by se měl obejít už bz tohohle, protože to už to dítě bude dost velké na to, aby s ním Sakura někam běhala, když jí bude špatně. "vlastně jsme se chtěli rozloučit..." řekne potom, "takže nakonec vážně odjíždíte?" zareaguje na to Naruto, "ale nemysli si, že se nás tímhle zabavíte..." dodá potom vážně. Nad tím Sasuke jen pobaveně zavrtí hlavou. "obávám se, že to by stejně nejspíš nebylo možné.. tedy v tvém případě," řekne schválně malinko rýpavě. "Ale... vy dva si teď hlavně užívejte... dáme vám vědět až si to všechno trochu ujasníme... hezké líbánky," popřeje jim načež pomalu vykročí za Sakurou. Není si tak úplně jistý jestli vevnitř nejsou ještě i jiné dámy, a tak se rozhodne, že na ni raději počká venku před dveřmi, aby zbytečně nezpůsobil nějaký křik a případně něčím nedostal po hlavě. To by totiž právě teď bylo to poslední, co by snad mohl potřebovat.
Po par minutach vyjde ven opet bleda jak zed.. kdyz uvidi Sasukeho tak k nemu dojde a jednoduse se mu sesype do naruce jelikoz je vycerpana..
Stihne ji zachytit ještě než spadne na zem. "myslím, že je nejvyšší čas jít domů," šeptne, když vidí, jak je bledá. Zvedne si ji do náruče a rozejde se spolu s ní ven ke svému autu, kde ji posadí na místo spolujezdce, zapne jí pásy a poté pomalu vyjede do Konohy. Jede schválně tak, aby se Sakuře po cestě neudělalo ještě víc špatně, ale naštěstí to nemají zase tak daleko, protože Naruto s Hinatou si pro svůj obřad vybrali krásné místo právě poblíž Konohy. Během několika minut je tedy Sasukejiž ve městě a po chvíli zaparkuje před místem, kde se nachází jeho byt. Opět přitom vystoupí a stejně jako předtím i teď vezme Sakuru do náruče a nese ji nahoru. Má to sice značně komplikovanější kvůli nepříjemné bolesti, ale i tak ho ani nenapadne, že by ji nechal jít po svých. Na chvilku ji musí postavit až když dojde k bytu, který musí nejdřív odemknout a poté za nimi dveře zase zamknout. V předsíni se ještě sezuje a opatrně sundá boty na podpatku i Sakuře načež ji odnese do ložnice, kde ji opatrně posadí na postel a přejde ke skříni. "najdu ti něco v čem můžeš spát... bude to pohodlnější než ty šaty," navrhne jí potom, co najde nějaké své tričko, které jí následně podá, aby se mohla převléknout.
Jen prikyvne.. "pomuzes mi jsem priliz unavena.." a otoci se aby mohl odepnout..
Přikývne. Konec konců takováhle nabídka se přeci jen neodmítá. Přistoupí k ní a opatrně jí rozepne šaty prakticky až k pasu. Přidrží ji, když se zvedne a nechá je skloznout až dolů na podlahu. Rozepne jí potom i podprsenku, aby se jí pohodlně spalo a vezme si triko, které jí pomůže přetáhnout přes hlavu. Až teď si všimne, že je to jedno z těch, které má na zádech velký znak jeho rodiny. Ten pohled jej na chvilku rozptýlí, ale poté si ji k sobě přitáhne zezadu za pas a políbí ji na krk. "Byl to dlouhý den, lehni si a prospi se," vybídne ji. Sám se poté ještě z obleku převleče do mnohem pohodlnějšího oblečení na spaní a až potom si přilehne k Sakuře, kterou obejme zezadu kolem pasu a přes oba přehodí přikrývku, aby byli oba dva hezky v teple. Svou ruku, kterou má kolem jejího pasu si potom položí na její bříško. Sice ještě nejde nějak výrazně poznat, že by tam uvnitř byl nový život, ale to byla jen otázka času. "Dobrou noc," šeptne poté se rty těsně u jejího ucha, když se natáhne ještě pro jeden polibek na dobrou noc než ji poté nechá už v klidu spát. Stejně jako ona i on má za sebou dosti náročný den, který se sice vyvinul podle jeho představ, ale jen z části... přesto nakonec předčil jeho očekávání v dobrém slova smyslu.
Sakura se otoci k nemu tvari a stoci se jak nejake kote co se po dlouhe dobe vratilo domu.. "Sasu? Slibil si ze mi to vysvetlis?" Septne a hlavu si da tak aby ji mela vo nejbliz u nej
"Nebyla si tak náhodou unavená?" Podívá se na ni a povzdechne si. Nechce o tom mluvit, ale vidí, že Sakuře to nejspíš vůbec nedochází. "Jednoduše to byla bouda.... tvůj tatínek se rozhodl, že se mě zbaví... mě to dost hezky promyšlené," zavrtí nad tím hlavou. "Spokojená?" Podívá se na ni, "je ti líp?" Zeptá se a mlčky přitom kouká do její tváře. Upřímně by se nedivil kdyby teď začala vyšilovat s tím, že si to s ním ještě ona vyřídí. "Takže tak," řekne jednoduše, otočí se na záda a ruce si složí za hlavou. Nepřijde mu, že by snad Sakura potřebovala vědět podrobnosti... nebo na ně spíš měla žaludek, protože hezké to rozhodně nebylo. Ostatně ani pro něj ne. Nejspíš to bude jedna z těch vzpomínek, na které by úplně nejraději zapomněl a vytěsnil je z hlavy už napořád. "Proč myslíš, že se jich z těch všech co tam jelo vrátil jen jeden, hm?" Podívá se na ni a zavrtí nad tím hlavou. Když na to tak myslí, tak má chuť zakroutit krkem ještě i tomu druhému, co v tom měl taky prsty. Jediný důvod proč to na rovinu neřekl... a ručně stručně neukázal i Sakuřinému otci je právě ona růžovlasá dívka. Je to pro něj ještě o poznání těžší, když si uvědomí o co všechno jej vlastně málem připravili. "Příště... zabiju každého, kdo se o cokoliv jen pokusí nebo na to jenom pomyslí..." řekne vážně. Ví, že to může znít trochu děsivě, ale... nemůže dovolit, aby mu někdo opět zkusil sáhnout na rodinu. Už nikdy.
Sakura překvapeně poslouchá co jí říká... Proč to udělal?" A přitulí se více k tobě o to víc.... "Co se ti stalo?" Zeptá se a obejme.... Sasu? Koukni na mě prosím....
Povzdechne si a pomalu přivře oči. Tahle otázka mu přijde naprosto zbytečná. "Sakuro..." řekne pomalu a nadechne se, "neříkej mi, že ti to všechno ještě nedošlo...Proč se tohle děje a kdo ví jestli to bylo to poslední o co se pokusil,".odmlčí se. Doufá, že tohle už nikdy nebude muset řešit, ale kdo ví...Raději už si není jistý vůbec v ničem. "Jednoduše se mu nelíbí, že ses rozhodla žít s někým jako jsem já,".pokrčí nad tím rameny jakoby mu to snad bylo úplně jedno, ale pravda je někde úplně jinde... štve ho to. Neskutečně ho to štve. "Nech to být...Nemá cenu o tom zbytečně mluvit, změnit to už stejně nemůžeme...navíc bych řekl, že důležitější je něco úplně jiného víš," odmlčí se. Důležité na tom je, že je právě teď tady spolu se Sakurou... to je pro něj nejdůležitější. "Nemyslím si, že by si to měla řešit, k čemu by ti to bylo? Jen tě to bude zbytečně trápit... tebe i to maličké,".odmlčí se. Nakonec k ní natáhne jednu ruku a jemně ji pohladí po zádech a potom ji obejme kolem pasu. "Mysli alespoň na něj,"šeptne. Není to nějak velké tajemství, že by jí to nemohl říct, ale pravdou je, že se hlavně bojí, že Sakura by se mohla rozrušit natolik, že by jí to ublížilo a právě to nechce. Ne když už to všechno pomalu začíná být lepší a lepší jakoby se konečně dostávali do té světlejší části jejich životů.
"Slibuju ze se nerozcilim jen mi rekni co se ti stalo... vsimla sem si ze te jeste neco boli.. rekni co se ten den stalo.. me i Narutovi bylo divne aby si jen tak umrel... snazil se nas presvedcit ale ja mu to neverila..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Saruma Saruma | Web | 1. července 2017 v 15:03 | Reagovat

Zase parádní dílek.........

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama